Každá česká domácnost průměrně vytřídí téměř 38 kilogramů plastů ročně, což je vzhledem k malé hmotnosti těchto produktů pořádný balík. Navíc téměř tři čtvrtiny z těchto plastů lze dál zpracovat a zrecyklovat k novému použití.

Každá tuna vytříděného a dál zpracovaného papíru ušetří čtrnáct stromů
Třídit papír se vyplatí. Víte, kolik ušetříte stromů?

Některé plasty, případně některé znečištěné a jinak znehodnocené obaly ovšem recyklovat ani jinak opět použít nelze. Proto je lepší se jim úplně vyhnout, a pokud už se doma objeví, vyhodit je rovnou do směsného odpadu.

Žlutý kontejner: Co dovnitř patří?

Fólie, sáčky, plastové tašky a PET lahve, které se řadí k nejžádanějším surovinám, pokud jde o recyklaci, stejně jako obaly od nejrůznějších potravin, kosmetiky a drogerie.

Vždy je ale nutné řídit se symbolem, který by měl být správně uvedený na každém obalu.

Žlutý kontejner: Co dovnitř nepatří?

Výrobky, které nejsou označené příslušným symbolem. Dále jiné výrobky složené z více druhů plastů (vždy se totiž dále zpracovávají pouze jednodruhově), případně se zbytky potravin. Jednoduše řečeno obaly nebo výrobky, které obsahují součást z jiného materiálu.

Do kontejneru také nevhazujeme mastné obaly ani žádné obaly se zbytky nebezpečných látek, žíravin či barev. Ty je nutné třídit zvlášť, obvykle ve sběrném dvoře.

Elektronika je plná drahých kovů, jejichž těžba je velmi finančně i ekologicky zatěžující
Kam s vysloužilou elektronikou? V recyklaci patříme k nejlepším v Evropě

A naopak je velmi důležité všechny tříděné plasty zmáčknout, případně sešlápnout, aby v už tak přeplněných kontejnerech zabraly co nejméně místa.

Je nutné plasty před vytříděním mýt?

Není. Naopak by to bylo zbytečné plýtvání další vodou a případně i čisticím prostředkem. Zároveň bychom ale neměli vyhazovat plastové obaly se zbytky jídla.

Takže když vyhazujeme kelímek se zbylým zkaženým jogurtem, měli bychom ho vyklepnout do kompostu nebo směsného odpadu. Když jsme z něj jogurt předtím vyjedli, můžeme kelímek do plastů hodit rovnou.

Kam odpad putuje

Plasty ze žlutých kontejnerů se vždy svážejí na třídicí linku, kde se dál roztřídí na plastové fólie, PET lahve a další výrobky, pěnový polystyren a pevné duté plasty, například kelímky od jogurtů. Ty všechny lze dále recyklovat.

Část plastových odpadů už se dál nerecykluje, ale takzvaně downcykluje – vytvoří se z nich druhořadý plast používaný například ve stavebnictví. Část se také použije jako alternativní palivo mimo jiné ve spalovnách.

Žluté kontejnery na plast a nápojové kartony se už v Chrudimi dočkaly dalšího polepu, upozorňujícího i na kovový odpad
Šedých kontejnerů na kov přibývá. Víte, co patří dovnitř?

Důležité je také vědět, že v některých obcích se sváží jednodruhově, jinde jsou popelářská auta vybavena více komorami. Tvrzení, že se všechen tříděný odpad ve voze smísí, je tedy nesmysl, každá surovina v něm má své místo.

Platí ovšem, že v některých obcích se spolu s plasty třídí nápojové kartony anebo kovy. Taková možnost je ale vždy vyznačena přímo na žlutých kontejnerech.

Zpracování

Plasty, které lze recyklovat, se dál zpracovávají různě. Z části PET lahví se například vyrábějí nové lahve – to je ale možné jen omezeně. Materiál totiž postupně ztrácí některé vlastnosti, především naprostou zdravotní nezávadnost.

Benefit pro nové předplatitele:
e-kniha Zázračné Česko v PDF podobě
(v případě koupi předplatného na 3 a 12 měsíců)

Z PET lahví se vyrábí také oblečení. Mohou to být celé kusy, například sportovní bundy, případně cedulky na oblečení z jiných materiálů. Nevýhodou tohoto postupu je, že výrobek už nelze propříště znovu recyklovat a patří do směsného odpadu.

Z plastových fólií vznikají pytle na odpadky, dobře recyklovatelná jsou také víčka lahví, vyrábí se z nich potrubí. Problematická je například recyklace PVC. Opět použít je totiž možné jen čisté PVC, bez aditiv. Takové tvoří například plastové rámy oken, a právě z nich je možné po recyklaci vyrobit rámy nové.

Vždy ovšem platí, že při recyklaci plastu se spotřebovává poměrně velké množství energie, další ropa, a také vzniká nemalé množství odpadních vod. Poptávka po takzvaném recyklátu navíc kolísá, zvlášť v době nízkých cen ropy, a může se tak stát, že i dobře zpracovatelný plast se nakonec spálí nebo skončí na skládce.

Jak objevit skryté rezervy

Pokud do koše na plast třídíme cokoli „plastového“, máme dobrý pocit, že toho hodně vytřídíme. Když ale místo toho budeme třídit správně, můžeme zjistit, že se vlastně až tak ekologicky nechováme. Zkusíme proto jednoduchý test.

Permakulturní zahrada
Permakultura aneb Návrat k přírodě

Plasty, které se nedají zrecyklovat, budeme po dobu jednoho týdne třídit do jiné nádoby, nebudeme je tedy házet přímo do směsného odpadu. Po týdnu se můžeme podívat, co všechno v nádobě skončilo.

Bylo opravdu nutné tyto plasty kupovat? Nemohli bychom například těstoviny koupit v bezobalovém obchodě? Nebo si pořídit bambusový kartáček na zuby místo nerecyklovatelného? Těmito jednoduchými změnami snížíme nejen množství odpadu z domácnosti, ale především zbytečně vyrobeného plastu.

Časopis Receptář je nejstarší a nejprodávanější český hobby magazín na našem trhu. Pravidelně svým čtenářům nabízí spoustu tipů a nápadů z nejrůznějších oblastí zájmu, které mohou pomoci vyřešit každodenní činnosti.

Časopis můžeme považovat za oblíbené fórum kutilů a zahrádkářů, kde si všichni mohou vyměňovat rady, inspiraci, nápady z oblasti zahrádkářství, kutilství v dílně a v domácnosti, vaření, zdraví nebo chovatelství.

Těšit se můžete na poradenské rubriky renomovaných odborníků ze všech uvedených oblastí, ale i vysoce odborné články. Nezapomíná se ani na novinky v pracovních postupech, materiálech a výrobcích.