Každý zahradník má ve svém vybavení rýč. Bez něj by se neobešel a bude to tak i nadále, protože základem pěstitelského úspěchu je zpracování půdy. Po pravdě řečeno, rytí patří asi k těm nejtěžším zahradnickým úkolům.

Benefit pro nové předplatitele:
e-kniha Zázračné Česko v PDF podobě
(v případě koupi předplatného na 3 a 12 měsíců)

Naši dědové si moc vybírat nemohli. K dispozici měli rýč špičatý nebo rovný. Nářadí se často dědilo z generace na generaci a podle toho také vypadalo. Sešlapané rýče bez ostří, s násadou tak pro trpaslíky. Po hodinovém rytí dostalo tělo pořádně zabrat.

Dnes je to jiná káva. Můžeme si vybírat z desítek rýčů špičatých, kulatých nebo polovičatých rovných, z rýčů určených pro rytí, sázení či obrývání. Mají ergonomickou násadu, která se dá i výškově nestavit. Práce s nimi je snadnější, ale pořád je to ohýbání se, obracení půdy, prostě stále dřina devastující tělo.

Permakulturní zahrada
Permakultura aneb Návrat k přírodě

Takže kdo má na zahradě větší záhony, kouká po mechanizaci. Běžnou výbavou jsou tak dnes jednoosé traktůrky různých velikostí, které dokážou pozemek zorat bez námahy. Pryč jsou naštěstí páchnoucí dvoutaktní motory. Dnešní mechanizace musí splňovat ty nejpřísnější ekologické limity.

Jak tedy zhodnotit možnosti zpracování půdy včera a dnes? Není co řešit, pracujeme rychle, efektivně, kvalitně a bez zbytečné námahy.

Hrábě, nebo fukar?

Dalším nezbytným nářadím jsou hrábě. Dědové měli železné a dřevěné. A použití bylo zcela jasné: na přípravu záhonů před výsevem a výsadbou železné a na trávu, listí a plevele dřevěné. Často se to ale prolínalo, a tak se listí hrabalo železnými hráběmi a záhonky dřevěnými.

Uklízet na větší zahradě nebo v sadu bylo za trest, listí se napichovalo na zuby, co chvíli se muselo rukou sundávat a každé místo se několikrát přehrabávalo, neboť neustále někde nějaký list zůstával. S příchodem švédských hrábí nebo také hrábí vějířových se hrabání značně ulehčilo a urychlilo.

Jedno přehrábnutí a pozemek byl čistý. Na toto nářadí se totiž listy nenapichují, a tak můžeme jen hrabat a hrabat. Na větší ploše je to ale i tak pořádná makačka. Ruce bolí, puchýře vyskakují a haldy listí se pak ještě musí navozit na kompost.

Kromě kompostu z rostlinných materiálů je odedávna nejlepším základním organickým hnojivem chlévský hnůj a slepičince
Kopřivy nebo slepičince. Co prospívá rostlinám?

Co zkusit třeba fukar na listí? Jsou k dispozici jako foukače, často s možností jednoduchého přepnutí na vysavač. Super práce! Především pak v hůře dostupných částech zahrady, jako jsou svahy, schody a různá zákoutí. Na rovných plochách je pak práce ještě jednodušší.

Shrabané listí se pak přejede rotační sekačkou nebo travním traktorem, rozdrtí, nacpe do koše a ten pak vysype na kompost. Objem rozdrceného listí je třetinový a urychlí se tím i rozklad této perfektní organické hmoty do kompostů.

Tak asi není co řešit. Jsme na tom o poznání lépe než dědové. Pohyb na zdravém vzduchu máme, ale bez mozolů a namožených rukou.

Ach ta tráva…

A jdeme dál. Asi není zahrada nebo pozemek u domu, kde by nebyl kousek travního porostu. Ať již je to trávník parkový s pravidelnou údržbou, nebo louka sekaná dvakrát do roka. Naši prapředci na okrasné trávníky v udržovaných zahradách používali mechanické vřetenové sekačky, které ale byly na hony vzdálené těm dnešním.

Stroj, vážící často desítky kilogramů, se roztočil jen usilovným tlačením, neboť neměl motor, pohyb vřetene obstarával převod od kol. Po půlhodině sečení měl sekáč svaly jako zápasník, čelo orosené a záda dolámaná. A to mluvíme o trávníku anglickém, který se pravidelně zakracoval maximálně o třetinu délky stébel.

Běda, když bylo deštivé počasí, mokrou trávu takový žací stroj neposekal, protože po ní kola jen klouzala. A přerostlou? Zapomeňte, ta se při heroickém úsilí nanejvýš namotala na vřeteno a výsledek připomínal uválenou plochu. Na takovou trávu nebo na trávu luční se daly použít jen srp či kosa.

Vlnovník révový způsobuje plstnatost révy a hálčivec révový má na svědomí její kadeřavost
Chraňte révu proti roztočům. Víte jak?

Kdo někdy sekal srpem, ví, o čem je řeč. Jedna noha v pokleku, druhá natažené dozadu, anebo ještě hůř, pěkně ohnout se k robotě až těsně k zemi. K sečení je nutný značný švih, navíc důkladně naostřeným srpem. Vedle toho, že byli hodně unavení, se občas někteří méně šikovní sekáči sekli do nohy.

A kosa? Jak se říká v jedné básničce: „Kosa už je k potěšení, člověk mohl stát, nemusel se při sečení k zemi ohýbat.“ A to je pravda. Vezme se pravidelně přibrušovaná a dobře naklepaná kosa, postupuje se drobnými kroky vpřed a kosí se a kosí.

Pro tuto činnost je nutné získat určitou rutinu, a pak se dá kosit několik hodin. Je ale potřeba, aby při tom byla tráva vlhká od rosy, tudíž se musí brzy vstávat a vyrážet již za rozbřesku. Běda ale, když je tráva sešlapaná, polehlá deštěm nebo dokonce podehnilá.

Dnes jedině s motorem

Dnes si vybíráme z desítek sekaček vřetenových, rotačních, bubnových či lištových, sekaček s pojezdem i bez, různě rychlými nebo dokonce s plynulou regulací rychlosti pojezdu. Zvolíme výšku nastavení strniště a sečeme a sečeme.

I v oblasti cestování musíme zamýšlet nad "zelenější" alternativou
Jak na „zelenou“ dovolenou?

Sekačku vybíráme především podle toho, k jakému účelu trávník slouží. Vyžadujeme buď dokonalý sestřižený pažit, který během sezony pečlivě udržujeme, nebo trávu na seno, máme-li třeba hospodářská zvířata.

Spalovací motory jsou dnes ekologické a relativně tiché. Můžeme mít ale i sekačku elektrickou nebo dokonce akumulátorovou. Samostatnou kapitolou by pak mohly být žací traktory, jež pracují rychle, snadno a pohodlně. A sekačky robotické? Odejdeme do práce a sekačka zatím poseče. Nedá se nic dělat, i tady vyhráváme nad našimi předky.

Ale příliš se neradujme, vývoj kvačí mílovými kroky stále dál. Za pár let se leckdo bude nad dnešní zahradní technikou a nářadím jen usmívat.

Časopis Receptář je nejstarší a nejprodávanější český hobby magazín na našem trhu. Pravidelně svým čtenářům nabízí spoustu tipů a nápadů z nejrůznějších oblastí zájmu, které mohou pomoci vyřešit každodenní činnosti.

Časopis můžeme považovat za oblíbené fórum kutilů a zahrádkářů, kde si všichni mohou vyměňovat rady, inspiraci, nápady z oblasti zahrádkářství, kutilství v dílně a v domácnosti, vaření, zdraví nebo chovatelství.

Těšit se můžete na poradenské rubriky renomovaných odborníků ze všech uvedených oblastí, ale i vysoce odborné články. Nezapomíná se ani na novinky v pracovních postupech, materiálech a výrobcích.