Autor těchto řádků považuje za nezbytné přiznat, že sám pro sebe tuto otázku rozhodl ve prospěch louky. Právě ji na zahradě zakládá a není to jednoduché – zvláště když normální život přírody narušila krutá sucha.

I tak ale potěší pohled na vlčí máky, kopretiny, pryskyřníky a spoustu dalších krásných rostlin, jejichž jména od školních let dávno zapomněl. 

Devadesát procent nakrátko

„Je však zřejmé, že se ,anglický trávník‘ u nás bohužel stal standardem,“ říká Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků Ministerstva životního prostředí ČR.

Růže s výraznými šípky jsou vhodné i k výsadbě po obvodu větších ovocných sadů, kde poskytují úkryt i možnost zahnízdění užitečnému drobnému ptactvu
Kouzla a zajímavosti šípků růží

„A to jak při údržbě veřejné zeleně, tedy parků a dalších ploch, tak soukromých areálů (firemních komplexů) a jejich okolí i zahrad rodinných domů a chat. Lze odhadovat, že tento způsob údržby se dnes týká až devadesáti procent parků a zahrad! V zahradách samozřejmě vyvažuje intenzivní seč trávníku přítomnost květin v záhonech. Je potěšující, že se snad obrací trend, kdy byly porosty kolem domů jen kombinací anglického trávníku a konifer.

Samozřejmě pro pestrost zahrady je možné kromě ponechání ,lučních‘ ploch s delší periodou sečení udělat i mnoho dalších opatření – řadu doporučení lze nalézt kupříkladu na stránkách www.zivazahrada.cz Českého svazu ochránců přírody.“

Benefit pro nové předplatitele:
e-kniha Zázračné Česko v PDF podobě
(v případě koupi předplatného na 3 a 12 měsíců)

Trend návratu přirozených lučních porostů se už netýká jen „osvícených“ občanů, ale i řady městských úřadů. Desítky měst začaly měnit své parky z trávníků na louky – pro začátek třeba aspoň zčásti. Pochvalují si, že porosty lučního typu lze sekat méně často než trávníky, což přináší značnou úsporu peněz. Je problém s pylovými alergiemi? Lékaři soudí, že v případě luk zůstanou zhruba na stejné úrovni, jako tomu bylo doposud u trávníků – jen se mohou změnit druhy pylů v ovzduší.

Není přitom problém v loukách vysekat cestičky a plochy pro pikniky či sportování. Pestré luční kvítí kolem nich pak bude přidanou estetickou hodnotou a bzukot pracovitého hmyzu zas příjemně uklidňující zvukovou kulisou.

Necháme brouky žít?

Uměle udržovaný trávník je zapotřebí zalévat, což je problém už nyní a brzy bude ještě větší. Podle odhadů expertů je zhruba čtvrtina anglických trávníků u nás zalévána pitnou vodou – hlavně ve velkých městech a jejich vesnických satelitech. To je ovšem věc nejen nákladná, ale i zvrácená a trestuhodná; už ji ostatně zakazuje řada obecních vyhlášek a jistě bude vtělena i do připravované zákonné normy.

Přirozeně rostoucí květnatá louka zřejmě bude nejen rájem vegetace, ale také „houbou“, zadržující celkem dost vody. „Nelze to ale říct úplně paušálně,“ vysvětluje Jan Šíma. „Platí ale, že květnatá louka má pestré druhové složení, které zahrnuje rostliny s různou růstovou strategií, délkou kořene a podobně. Struktura půdy, která je z hlediska zadržení vody klíčová, tak bude lepší. Zároveň je na louce zpravidla půdní povrch lépe chráněn před výparem a v porostu se udržuje vlhkost alespoň z ranní rosy.“

Permakulturní zahrada
Permakultura aneb Návrat k přírodě

Z luk se nepochybně bude radovat hmyz od včel až po krásné motýly, ale i nejrůznější drobná fauna – ptáky počínaje a třeba ježky či užovkami konče. Z „lidského“ hlediska ale bude podle všeho nejdůležitější návrat hmyzu. Ten totiž nyní masově vymírá (u nás se hovoří o úbytku až poloviny objemu hmyzu), což se zle podepisuje i na úrodě z českých luk a polí.

„Kromě toho, že ve městech a kolem domů je ideálem golfový trávník bez jediné květinky, tak i v okolní krajině není podoba a způsob údržby luk ke hmyzu a dalším živočichům příliš přívětivý,“ pokračuje Jan Šíma. „Současná výkonná zemědělská technika umožňuje pokosit v krátké době rozsáhlé plochy luk. Hmyz, ptáci a další živočichové pak jen těžko hledají úkryt a potravu.

Stále je také podle zákona o zemědělství možné květnaté, druhově pestré louky přeorat (provést takzvanou rychloobnovu), louku vyhnojit a osít produkčně zajímavější směsí trav – z pestré louky je pak porost, v němž převládá několik vysoce produkčních trav a kvetou v něm snad jen na jaře pampelišky.

Pozemky, které jsou obtížně dostupné nebo z jiného důvodu nevhodné k hospodářskému využití, jsou naopak vystaveny riziku zalesnění nebo prostě ponechány bez údržby. To je samozřejmě pro přírodu ta lepší varianta, ale v současnosti se pomalu stává cennější právě druhově bohatá louka, než porost křovin či výsadba stromů (byť samozřejmě záleží na daném místě a okolnostech).

Pokles početnosti hmyzu je ale samozřejmě daleko širší problém a podílí se na něm jistě také rozsah použití pesticidů v zemědělství a celkové změny využití krajiny. U nás zejména extrémní velikost tzv. půdních bloků (tedy širých lánů) a celkový tlak na intenzivní hospodářskou produkci, který i v lesích vede k těžbě starých porostů či nedostatečnému zastoupení ,mrtvého dřeva‘, které by mohlo být domovem takových druhů, jako je roháč, různé druhy tesaříků a podobně.“

Drážďany lákají vrabce i netopýry

Pokles početnosti, respektive celkové biomasy hmyzu byl nedávno popsán ve studii v Německu, kde za posledních 25 let došlo k poklesu o tři čtvrtiny. „To už je změna, která má zcela jistě zásadní – byť dosud ne dostatečně popsané – dopady na celý potravní řetězec a stav ekosystémů,“ říká Jan Šíma.

Jsme na tom o poznání lépe než dědové. Pohyb na zdravém vzduchu máme, ale bez mozolů a namožených rukou
Rýče i sekačky. Naši předkové by koukali

V otázce vymírání hmyzu ovšem zatím panuje dost velký zmatek. Nejde o totální zmizení některých druhů, jak v Německu tvrdí novinové titulky. Spíš se tu jedná o pozvolný zánik citlivějších druhů, které vytlačují druhy „otrlejší“ (často invazivní) s lepší přizpůsobivostí na měnící se podmínky. To se ostatně děje v celé přírodě – snad s výjimkou člověka, jehož přizpůsobivost je naprosto jedinečná.

„Tématu poklesu početnosti hmyzu a ohrožení jednotlivých druhů a skupin, jako jsou kupříkladu opylovači, věnují odborníci zvýšenou pozornost,“ dodává expert z ministerstva životního prostředí. Evropská komise proto přijala Iniciativu EU pro opylovače a řada zemí se snaží postupně zavádět opatření, jež mohou hmyzu pomoci.

„Například právě v sousedním Německu řada měst zavádí do zeleně výsadby květin, jež mohou poskytovat potravu hmyzu a ptákům; podobné iniciativy lze najít v Rakousku, Holandsku, Británii a jiných zemích. Optimální samozřejmě je, pokud jde o komplexní opatření,“ upozorňuje Jan Šíma.

Tak třeba v Drážďanech se město kromě výsadby květin a trvalkových záhonů zaměřilo i na podporu ptáků či netopýrů. Na veřejných budovách tam instalují například budky pro rorýse a netopýry, v některých místech i pro kdysi běžné a obyčejné vrabce (přičemž se podařilo skloubit architektonické a památkové požadavky, takže se tato opatření týkají i centra města).

Společná zemědělská politika

Na Ministerstvu životního prostředí ČR jsou si očividně vědomi ožehavosti situace a faktu, že čas k jejímu řešení se rychle krátí. Co ale ministerstvo – respektive stát vůbec – ve prospěch návratu lučních porostů dělá?

„Ministerstvo v rámci svých dotačních programů dlouhodobě podporuje opatření v péči o nejcennější území včetně květnatých luk, případně i jejich obnovu v rámci revitalizace území. Tam, kde je to možné, je v takových případech nejvhodnější použít zdroj osiva z blízkých květnatých luk – takzvaný výdrol ze sena anebo mulč po pozdnější seči,“ vypočítává Jan Šíma.

Kromě kompostu z rostlinných materiálů je odedávna nejlepším základním organickým hnojivem chlévský hnůj a slepičince
Kopřivy nebo slepičince. Co prospívá rostlinám?

„Z plošného hlediska je ale zásadní nastavení podmínek zemědělského hospodaření. Ministerstvo životního prostředí proto spolupracuje s Ministerstvem zemědělství na nastavení takzvané společné zemědělské politiky. V minulosti již navrhlo opatření jako je pásová seč, ponechání určitého podílu nepokosených ploch, šetrné hospodaření na podmáčených loukách nebo naopak stepních lokalitách a tak podobně.

V současnosti je pak projednávána společná zemědělská politika na další období, což je příležitost, jak tato opatření ještě zlepšit a rozšířit. Pokud jde o poradenství, to nezajišťuje ministerstvo přímo, ale podporuje například výše uvedený program ČSOP Živá zahrada a podobné aktivity, které mohou pomoci zlepšit stav naší přírody a krajiny. Velice přínosné jsou samozřejmě i další iniciativy, například program Asociace soukromého zemědělství Pestrá krajina a jiné.“

Týdeník Květy
zpravodajsko-společenský týdeník pro celou rodinu

Víme, co se děje kolem vás. Týdeník Květy přináší klíčové informace, podrobné analýzy, rozebírá aktuální témata, objevuje nové fenomény a trendy, analyzuje spotřebitelské problémy, přináší zajímavé události i profily a rozhovory s osobnostmi z domova i ze světa. Součástí časopisu je vložený týdeník TV magazín s TV programem. Titul je určen pro aktivní rodinu – jde vlastně o jakéhosi rodinného zpravodajského průvodce současným světem.