Jedním z prvních příkladů je sedmipatrový obytný dům na ulici Rue Beaubourg v samotném centru Paříže. Už pátý rok je napojen na důmyslný ventilační systém, jenž zásobuje byty nájemníků i komerční prostory v přízemí teplem, které vydávají těla cestujících na nedaleké stanici metra. Teplota vzduchu v podzemních prostorách, kde projde každý den více než sto tisíc lidí, je během topné sezony asi o deset stupňů vyšší než venku. 

Třetinová úspora

„Teplo, které produkují cestující, soupravy metra a osvětlení značně rozsáhlého vestibulu, je překvapivě velké, jen je třeba naučit se jej využívat. V tomto případě se to podařilo dokonale,“ říká v rozhovoru pro britskou rozhlasovou stanici BBC Genevieve Littotová, klimatická a energetická expertka společnosti projektující sociální bydlení nového typu Paris Habitat, která se na rekonstrukci domu podílela.

„Nově vybudovaná ventilace spojuje tunel metra se sklepením domu, kam proniká teplejší vzduch, a přes výměník tepla ohřívá vodu následně hnanou do těles ústředního topení,“ vysvětluje. Takto získané teplo prý ušetří až 35 procent energie potřebné k vytápění dvaceti bytů a tří obchodů a zároveň výrazně přispívá k minimalizaci emisí uhlíku vznikajících při spalování fosilních paliv.

Podle prognóz by měla nejpozději koncem 21. století populace klesat v celém světě s výjimkou Afriky
Chcete dítě? Sežeňte si povolenku

Produkce tepla tvoří podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) ve světovém měřítku polovinu veškeré spotřebované energie a podílí se na znečišťování ovzduší z více než 55 %. V současné době je zavedeno vytápění energií z obnovitelných zdrojů u pouhé desetiny budov.

IEA ve své nedávno zveřejněné zprávě uvedla, že k tomu, aby globální oteplení do roku 2030 nepřekročilo hranici 1,5 °C, by se musely čisté formy vytápění zavést přinejmenším u dvojnásobného počtu domů než nyní.

Perpetuum mobile

O využití tepla lidského těla uvažují architekti a projektanti v souvislosti se zdokonalováním takzvaného pasivního designu, který je založen na maximální úspoře energií. Jedním z průkopnických projektů bylo v roce 1991 vybudování pasivní budovy sídla vedení řetězce hypermarketů The Mall of America v Minnesotě.

Benefit pro nové předplatitele:
e-kniha Zázračné Česko v PDF podobě
(v případě koupi předplatného na 3 a 12 měsíců)

Dokonalá izolace interiérů, moderní ventilační systémy a kombinace využití tepla vyzařovaného desetitisíci světel, počítačů, chladniček a dalších elektrických přístrojů dokážou ohromné prostory, kde pracuje každý den asi deset tisíc lidí (a dalších více než 100 tisíc lidí je navštíví), vyhřát na pokojovou teplotu. A to přesto, že v oblasti je v lednu běžně kolem minus 15 °C.

„Pro laika to vypadá jako nějaké zázračné perpetuum mobile, ale ve skutečnosti jde jen o mimořádně efektivní aplikaci vědeckých poznatků, okořeněnou špetkou ekologického  myšlení,“ vysvětluje Dan Jasper, jenž má ve společnosti Mall of America na starosti komunikaci. „Už naše babičky přece říkávaly, že je hřích posílat teplo komínem pánubohu do oken,“ dodává.

Teplo z nádraží

Zajímavým příkladem pasivního designu a efektivního využívání tepelné energie je rušné hlavní vlakové nádraží ve švédském Stockholmu, kde projde každý den přibližně čtvrt milionu lidí. Teplo, které cestou na vlak a z vlaku vyzařují, je využíváno k vytápění třináctiposchoďové budovy s názvem Kungsbrohuset stojící opodál, což zajišťuje desetinu její energetické spotřeby.

„K ochlazování ventilace v Kungsbrohusetu a všech prostor hlavního nádraží používáme mořskou vodu. Když se tato voda vrací, je ohřátá, což nám umožňuje ji dále upotřebit k vytápění pomocí našeho centrálního systému topení,“ říká Roger Björk, technický manažer firmy Folksam, která je vlastníkem objektu.

Právě centrální dálkové topení, distribuující horkou vodu pro vytápění bytů ve městech, je podle něj ekologicky šetrnější, protože kromě tělesného tepla využívá obnovitelné zdroje, jako jsou geotermální prameny nebo spalování biomasy.

Vědkyně a pedagožka RNDr. Markéta Martínková, Ph.D.
Bio? Jedině z babiččiny zahrádky, má jasno biochemička Markéta Martínková

„Dálkové topení je součástí švédské cesty k efektivnějšímu využití zelených technologií, které zajišťují ekologické vytápění pro polovinu domácností žijících v našich městech. A že je u nás skoro půl roku pořádná zima,“ upozorňuje Ulla Jansonová, profesorka urbanistky na jihošvédské Lund University.

„Zavedení centrálního vytápění bylo reakcí na ropnou krizi v 70. letech minulého století, kdy arabští producenti uvalili embargo na export ropy (s tím, že kohoutky přiškrtí do doby, dokud Izrael nevyklidí území obsazená v rámci jomkipurské arabsko-izraelské války – pozn. red.) do Spojených států a Nizozemska a její ceny závratně vylétly vzhůru. To nás donutilo začít být více kreativní,“ dodává.

Teplo z kanálů

„Vždycky mě fascinovalo, že i když ve městě sněžilo a mrzlo, v kanálech pod ulicemi bylo příjemných patnáct stupňů,“ říká Olivier Broers, šéf investičního oddělení belgické vodárenské společnosti Vivaqua, který předtím pracoval 20 let jako technik na opravách a rekonstrukci kanalizace Bruselu. „Veškerý odpad z dřezů, koupelen a záchodů je zdrojem překvapivého množství tepelné energie, který bychom v budoucnu chtěli využívat.“

Jeho společnost proto vyvíjí technologie speciálních tepelných pump napojených na nadzemní výměníky tepla. Ty jsou schopny kondenzovat z odpadu plyny a ve výsledku produkovat vodu o teplotě 50 až 70 °C, což stačí k pohodlnému vytápění domácností.

„Vypočítali jsme, že osazení dvaceti kilometrů kanálů tepelnými pumpami s naším systémem by každý rok omezilo emise CO2 a zateplilo 4300 domácností, které nyní používají klasický plynový nebo elektrický ohřev vody,“ zdůrazňuje Olivier Broers s tím, že tento systém je tak efektivní, že vydává šestkrát tolik energie, než kolik sám přijímá.

Zahřívání s hosty

Velké městské budovy jako nádraží, obytné mnohaposchoďové domy nebo nemocnice mají velký potenciál upotřebit tělesné teplo lidí, kteří se v nich nacházejí. Zanedbatelné ale není podobné využití ani u rodinných domů na vesnicích nebo na samotách.

Solární nabíjení baterií na palubě plachetnice
Lodní průmysl bez emisí. Ceibu poženou solární panely i elektromotory

„V roce 1990 jsme vyprojektovali a postavili první dům, jemuž zjednodušeně říkáme ,pasivní‘. Na příkladu jsme ukázali, že oproti tradičně postaveným domům dokáže ušetřit až 90 procent nákladů na vytápění, což je skutečně zásadní úspora, uvědomíme-li si, že výstavba pasivního domu se oproti běžnému prodraží průměrně o osm procent,“ vysvětluje německý architekt a zakladatel Institutu pasivních domů Wolfgang Feist.

Základem filozofie pasivních domů je podle něj jejich dokonalá tepelná izolace zahrnující vzduchotěsné zdi, podlahy i střechu, třívrstvá okna a efektivní ventilační systém s výměníkem tepla. Tím, že se teplo udrží dlouho uvnitř, sníží se potřeba energie natolik, že k přitápění postačí lidské teplo v kombinaci se solárními panely nebo kotlem na biomasu.

„Jeden můj dánský kolega mě nedávno pobavil anekdotou, která je ovšem velice příznačná: V rádiu hlásili, že můžeme čekat chladný víkend. Měli bychom pozvat co nejvíc hostů, abychom se pořádně zahřáli,“ směje se Wolfgang Feist.

Bydlení v termosce

„Ono to všechno zní velice učeně, ale pasivní design není ničím jiným než cestou, jak stavět takové domy, kde bude příjemné vnitřní klima po celý rok, ať venku mrzne, nebo vládne tropické vedro,“ konstatuje profesorka Ulla Jansonová. „Funguje to jako termoska, která dokáže v zimě uchovat nápoje teplé a v létě studené.“

Jak dále švédská expertka upozorňuje, teplo vydávané lidským tělem pochopitelně nikdy nebude energetickým zdrojem, který by pokryl celkovou potřebu vytápění i toho nejpasivnějšího domu. Ale jedná se o stálý a spolehlivý základ, jehož lze využít v kombinaci s dalšími, jako je teplo ze sporáků a pečících trub, ledniček nebo počítačů.

„Není to sci-fi, protože ve všech výpočtech a projektech moderních domů je s tím počítáno. Už to není budoucnost, ale současnost, a je jen na nás, abychom to, co víme, dokázali správně využít…“ Tím, že se člověk naučí hospodařit s vlastním tělesným teplem, se podle ní promění z pouhého uživatele obytného prostoru v jeho integrovanou živou součást.

Hana Korvasová, ředitelka školského zařízení pro environmentální vzdělávání Lipka
Hana Korvasová: Nestačí říct, že když třídím odpad, zachraňuji planetu

Architektura pasivních domů tak ve skutečnosti staví smysluplný most mezi nejnovější vědecké poznatky a dávné kořeny člověka. Vlastní teplo uvolňované v uzavřených prostorách využívali lidé od pradávna, ještě předtím, než opustili jeskyně a začali stavět první domy.

O tom, že se jedná o zdroj vskutku nezanedbatelný, se můžeme přesvědčit pokaždé, když se před spaním zakutáme pod peřinu. Nyní všechno nasvědčuje tomu, že přišel čas začít tento všudypřítomný, a přece opomíjený zdroj energie rafinovaně, a přitom moudře využívat.

Týdeník Květy
zpravodajsko-společenský týdeník pro celou rodinu

Víme, co se děje kolem vás. Týdeník Květy přináší klíčové informace, podrobné analýzy, rozebírá aktuální témata, objevuje nové fenomény a trendy, analyzuje spotřebitelské problémy, přináší zajímavé události i profily a rozhovory s osobnostmi z domova i ze světa. Součástí časopisu je vložený týdeník TV magazín s TV programem. Titul je určen pro aktivní rodinu – jde vlastně o jakéhosi rodinného zpravodajského průvodce současným světem.