„Přibližně před měsícem si místní všimli, že se do areálu naváží sádrokarton a nikdo, ani obecní úřad, netušil, co se tam začíná stavět. Takže jsme napsali žádost na stavební odbor městského úřadu v Lovosicích, aby to prošetřili,“ uvedla Kateřina Horáčková, která proti vzniku farmy pro několik tisíc zvířat dlouhodobě bojuje. Informaci o tom, že se situací v Solanech zabývají, potvrdila Deníku také jedna z pracovnic lovosického stavebního úřadu.

Podle Jakuba Nepimacha, zástupce společnosti, jež se chystá farmu v Solanech zbudovat, jsou však obavy z budování černých staveb zbytečné. „Jedná se pouze o úpravu prostor pro hlídače. Bohužel došlo k několika nepříjemným okolnostem současně a na základě toho bylo s úpravou tohoto objektu započato bez stavebního povolení,“ řekl.

„Tou nejzásadnější okolností, jež ovlivnila udělení stavebního povolení jsou zdravotní potíže našeho projektanta. Přesně v den, kdy měl donést potřebnou dokumentaci na stavební úřad, byl totiž transportován do nemocnice na jednotku intenzivní péče. Několik týdnů jsme o něm vůbec nevěděli, žili jsme v domnění, že administrativní stránka úpravy zmiňovaného objektu je v pořádku,“ vysvětluje Jakub Nepimach.

Vedení společnosti, holandského investora RUTE Estate, podle slov jejího českého zástupce dokonce již počítá s finanční sankcí od stavebního úřadu. „Jeho pracovníci u nás pochopitelně provedli šetření. I když ke všemu došlo nedopatřením, tak víme, že dostaneme několikatisícovou pokutu,“ konstatoval Jakub Nepimach.

Nejmodernější závod v Evropě

Holandský farmář hodlá zchátralý zemědělský areál za obcí přebudovat na moderní odchovnu selat a z části na výkrmnu prasat. „Kapacita by měla být 12 tisíc selat o průměrné hmotnosti 15 kilogramů a 1900 prasat ve výkrmu,“ přiblížil záměry již před časem Jakub Nepimach.

Farmu má doplnit výrobna elekřiny

Společnost dále plánuje v areálu vybudovat kogenerační jednotku ke zpracování bioplynu na elektrickou energii. Veškerá vyprodukovaná kejda by pak po přidání kukuřičné siláže měla být zpracována na elektrickou energii. Při výrobě by navíc vznikalo teplo k vytápění areálu. Zbylý materiál po výrobě elektrické energie by měli odebírat okolní zemědělci jako hnojivo.

Problém investora je v tom, že místní zatím o vznik farmy příliš velký zájem nemají. Například již koncem dubna minulého roku podepsala většina zdejších obyvatel petici proti stavbě. „Myslíme si, že takové zařízení tu prostě nepotřebujeme a na rovinu říkám, že se pokusíme plány investora překazit,“ sdělila tehdy Kateřina Horáčková.

Podle investora má vznik farmy několik pozitiv, hlavně ale snížení nezaměstnanosti.