Včerejší doprovodný program patřil především školní mládeži a zájezdům zahrádkářům. Ti první nabírali informace vhodné pro výuku, ti druzí přijeli za nákupem rostlinného materiálu a další potřeby pro zahradu, chalupu či dům. Mnozí využili přítomnosti odborníků k získání rady, jak postupovat v pěstování, aby úroda byla co nejlepší a zahrada se stala pro člověka oázou té nejlepší pohody a relaxace.

Poradenství probíhá jak v pavilonu G, kde má stánek časopis Zahrádkář a Český zahrádkářský svaz, tak například v pavilonu A, kde jsou odborníci z Unie ovocnářů severočeského regionu a Zelinářské unie Čech a Moravy. „Častým problémem, s kterým za námi návštěvníci chodí, je výskyt rzi hruškové, jež napadá listy. Hnědé a jinak barevné skvrny zmenšují asimilační plochu listů a nakonec dochází i k jejich předčasnému opadávání a v konečné fázi ke snížení výživy plodů. Chorobu lze výrazně omezit postřikem prostředky proti strupovitosti, ale to nebývá řešením, protože jádro problému a zdroj nákazy je v jalovcích, kde přezimuje. Spory z něho se pak na jaře šíří až do okruhu 200 metrů. Výskyt rzi hrušňové bývá většinou lokální. Řešením je nalézt zdroj a ten spálit a tím hrušně zachránit,“ vysvětluje ovocnář Jiří Bouma.

Aktuálním problémem je opadávání plodů. To způsobuje s největší pravděpodobností dlouhodobý nedostatek spodní vláhy. Návštěvníci z regionu poukazují na výskyt pihovitosti jablk, což je fyziologická choroba způsobená nedostatkem vápníku v plodech. Řešením je jeho dodávka prostřednictvím listových hnojiv. „U našeho stánku v pavilonu G se nezastavíme, lidé sem chodí s nepřeberně pestrými zahrádkářskými záležitostmi. Perličkou jsou dotazy typu: co mám dělat, aby nám nehnila jablka, proč se nám kazí kysané zelí. Hodně návštěvníků přichází se vzorky napadených listů a plodů, z toho lze usoudit druh choroby či škůdce a doporučit vhodný prostředek ochrany či výživy.

Řada problémů má původ v nedostatku živin nebo naopak z přehnojení. Dobré je proto znát, a to je zvlášť důležité v době, než se zahrádkář rozhodne pro pěstování plodin, jaké složení má zemina na parcele,“ dodává známý specialista na ochranu a výživu rostlin Miroslav Kalina.