Loni se v regionu sklidilo 455 tisíc tun obilovin, letos je to pouze 330 tisíc tun. Lepší výsledky už nelze očekávat – sklizeň vrcholí právě v těchto dnech a drtivá většina už je sklizena. „Na Litoměřicku máme sklizeno sto procent, na Lounsku, Ústecku, Mostecku, Teplicku a Chomutovsku 98 procent. Pozadu je akorát Děčínsko, kde je sklizeno přibližně 68 procent obilovin,“ říká František Laudát, předseda Agrární komory Ústeckého kraje.

Kromě Ústeckého kraje zaznamenala pokles sklizně také jižní Morava. „Ve srovnání s loňským rokem se v Česku sklidilo o deset procent obilovin více, ale loni byla podprůměrná sezona,“ říká Petr Habaň z ministerstva zemědělství.

V Ústeckém kraji se obiloviny pěstují na 101 076 hektarech. Výnos na hektar je letos 3,5 tuny, přičemž nejvyšší pokles úrody zemědělci zaznamenali u ozimí pšenice, a to až o 24 procent. „Velké škody sucho napáchalo na Podbořansku a Lounsku,“ říká Laudát s tím, že třeba na Lounsku byly letos sklizeny tři tuny pšenice, zatímco běžně to bývá až pět tun.

Zemědělci v kraji se proto začínají stále více zajímat o pěstování řepky. „Ano, její pěstování se rozšiřuje,“ říká Laudát s tím, že v kraji se nyní řepka pěstuje na rozloze 16 656 hektarů. A dá se předpokládat, že její objem v budoucnu poroste. Řepka se totiž používá nejen na další zpracování v potravinářských oborech, ale také se z ní vyrábí přípravek do nafty. A to je velice lukrativní záležitost – tuna řepky se vykupuje za 7 500 korun.

„Zájem o řepku mají především z Německa,“ tvrdí Laudát s tím, že Němci nabízejí za výkup dobré ceny včetně odvozu. A navíc – od prvního září se začnou podle platné úpravy přimíchávat biopaliva do pohonných hmot povinně. Do nafty se bude přimíchávat Mero, do benzinů pak od prvního ledna příštího roku biolíh.