Znamenalo by to pro ně značný nárůst administrativy a hlavně – více skladovacích prostor. Lahve by prý musely být jednotné, což si pro změnu nedovedou představit výrobci nápojů.

„Návrh mi přijde nesmyslný. Největší problém vidím v tom, že nemáme prostory, kde bychom vracené lahve skladovali. Týdně prodáme tak 1500 kusů. Dodávají se volně na paletách, takže k nim nejsou přepravky. Museli bychom je skladovat volně nebo v pytlích a zabralo by to spousty místa. A už vůbec si neumím představit, jak by to při vracení fungovalo s hygienou. Lidé by před vracením lahve určitě nevymývali,“ uvedla Pavlína Brožková, spolumajitelka prodejny Jotis v Litoměřicích.

„Už kvůli ukládání těchto lahví mi tento návrh přijde jako blbost. Nemám nic proti ekologii, spíše naopak, ale malé prodejny všeobecně prostě nemají takové prostory, kam by tyto lahve dávaly. Když už PET lahve vykupovat, tak třeba prostřednictvím sběrných dvorů. Při zálohování by určitě byla motivace je tam vracet,“ tvrdí majitel potravin Oldřich Lachman z Litoměřic.

I Potravinářská komora ČR je znepokojena snahou ministerstva zavést zálohy na nevratné obaly v době, kdy si český spotřebitel „vyšlapal cestičku ke svému kontejneru“ a kdy je Česko hodnoceno ve sběru tříděného odpadu jako jedna z nejúspěšnějších zemí EU a jako druhá nejlepší v recyklaci plastů.

„Při srovnávání všech systémů kolem plastových lahví se nabízí otázka, proč rušit něco, co dobře a efektivně funguje, a nahrazovat to něčím, co je drahé a spotřebitele i obchodníky obtěžuje,“ uvedla Markéta Chýlková z Potravinářské komory.

Podle posledních zpráv chce Ministerstvo životního prostředí u nás prosazovat švédský systém zálohování PET lahví. Tím by došlo k velkému paradoxu – švédský systém od svého zavedení v roce 1984 nikdy nedosáhl svého cíle – podstatného zvýšení recyklace,“ dodala Markéta Chýlková.

S návrhem ministra Bursíka nesouhlasí ani starostka obce Vrutice Jana Bauerová. „V obci jsme již před lety zřídili provozovnu, kde shromažďujeme PET lahve, třídíme je a na závěr lisujeme a předáváme k dalšímu využití. O tuto naší službu je velký zájem i přes zavedení speciálních kontejnerů na plasty. Myslím, že bychom zbytečně přišli o dvě pracovní místa, které se na vesnici těžko vytváří,“ uvedla Jana Bauerová.

Návrh nového zákona se nelíbí ani roudnické radnici. „S návrhem nesouhlasíme. V odděleném sběru plastu tvoří PET lahve jeho podstatnou část a tento návrh by způsobil zhroucení celého systému separovaného sběru. Do třídění byly investovány nemalé peníze, které by přišly v podstatě vniveč. Přebývalo by nám obrovské množství nepoužitelných kontejnerů na plast. V neposlední řadě jsme také nedávno investovali do svozových vozů, třídících linek a ostatních zařízení pro odpadové hospodářství. Panuje také obava, že zavedením záloh na PET lahve by poklesla motivace občanů odpad třídit,“ uvedl Vlastimil Sýkora, tiskový mluvčí roudnické radnice.

Ojedinělý kladný názor uplatňují jen některé ekologické organizace „Navržený systém velice vítáme, protože vyřeší jeden z problému nakládání s odpady v obcích. Pro obce by to bylo výhodné. V současnosti vychází náklady na sběr PETu pro obce kolem 10000 korun za tunu. To je pro ně prodělečné. Jedinou cestou upravit systém je návrh ministerstva. Obchodníci se mu brání z pohodlnosti, nechávají tak problém na bedrech obcí. Ostatně v Německu se mu zpočátku bránili také. A ted už tam má podporu supermarketů. Vytřídilo by se podstatně více PETu než nyní,“ sdělil Marek Jehlička z ekologického sdružení Arnika.