Mimo jiné v duchu nesmlouvavého ataku na přebytečné kilogramy (s laskavým prominutímu řady aktérů ataku více než žádoucímu). Sešlo se jich čtyřiadvacet. Z nich byla nasazena dvanátka těch podle dlouhodobějšího žebříčku až dosud úspěšnějších. Klíč tady přitom neurčí debly, kdo s kým si zaválčí. Naopak, ti lepší mají v pěti zápasech za parťáky i relativně slabší spoluhráče.

„To je z našeho pohledu spravedlivější. Ať hvězdy prokážou, že dokážou vítězit, i když mají po svém boku méně zdatné spoluhráče,“ objasnil s úsměvem pravidla turnaje O mistra straškovského deblu jeden z hlavních organizátorů Luboš Kapitán. Vedle poturnajového grilování došlo za Amálkou od deváté ranní do pozdního odpoledne i ke grilování zmíněných podkožních tuků v řadě soubojů, které by uspokojily i tenisového fajnšmekra. Například v utkání Rous, M. Kloub – Kapitán, Král. Ti druzí utekli hrobníkovi z lopaty. Otočili totiž z nepřiznivých 1:5 a pěti mečbolů ve svých neuvěřitelných 7:5.

„Pánové, klobouk dolů. Tomu se říká překvápko jako hrom. Inu, kdo umí, ten umí. Naopak ten, co si myslí, že má už radost na tutovku v mošně, nakonec s prominutím čumí, jak jeho soupeř, který sice už leží téměř na márách, dokáže vstát z mrtvých,“ tak bavil s mikrofonem v ruce své spolubojovníky litoměřický advokát Vladimír Maleček. Zbývá pouze dodat, že mistrem straškovského deblu se stal Papež, když stříbro bral gólman fotbalového Sokola Straškov L. Kloub a bronz si odnesl Dvořáček.

Mojmír Strachota