Na to, že do Tatry usedá po sedmileté pauze, si Jaroslav Valtr starší vede více než skvěle. Čtvrtá pozice po 367 měřených kilometrech nedělní erzety je výbornou výchozí pozicí do dalších bojů. Navíc se dlouho se držel na průběžné třetí příčce.

„Pořád se ještě učím. Dejte mi dvě tři etapy, abych zjistil, co to auto umí a potom můžeme bojovat o špici. Dneska bylo mým cílem zabojovat a vylepšit umístění. Ale hlavním cílem bylo zase se naučit řídit Tatru. Najít její hranice, jak je schopná akcelerovat a jaké vyjedeme duny. V některých jsem si nebyl jistý, takže jsem se musel rozhodovat, jestli do nich vjet, nebo ne. Se čtvrtým místem jsem spokojený,“ řekl pilot startující v barvách Tatra Buggyra ZM Racing.

Protože pořadatelé na startu důkladně promíchali celé závodní pole, piloti kamionů potkávali na trati řadu soupeřů z jiných kategorií. „Na 156. kilometru jsme měli pěkný souboj s Karlem Trněným. Ve skalách jsme předjížděli tři osobní auta, jinak jsme měli mezi sebou spoustu bugin. Předjeli jsme takových 30 – 40 aut. To bylo hodně nepříjemný, protože jsme ztráceli v prachu. Ale bylo to pro všechny stejné," podělil se Valtr se svými dojmy z první etapy.

Jeho týmový kolega Martin Šoltys potvrdil, že čtvrté místo z prologu nebylo náhodné a i nyní bojoval se špičkou závodního pole kamionů. Jenže z pátého místa se neradoval dlouho, dostal patnáctiminutový trest za neprojetý kontrolní bod. "Myslel jsem si, že všichni trochu zpomalí, ale na mezičasech jsme viděli, že všichni letí jako postřelelný. Proto jsme potom trošičku zrychlili. Bouchlo nám jedno zadní kolo, ale jinak jsme žádný zásadní problém neměli. Mám radost, že auto perfektně chladí, jsem z toho nadšený. Dneska bloudil skoro každý. Byly tam dva takové chytáky, kde jsme se museli pro navigační bod vracet," popsal Martin Šoltys dění na trati.

Teprve 18letá dakarská novicka Aliyyah Koloc zažila v neděli svoji další premiéru. Poprvé odjela dlouhou dakarskou etapu. Vždyť i s přejezdy měla 601 km. "Na trati to šlo dobře. Startovala jsem hodně vzadu, protože prolog nevyšel dobře. Chytli jsme velký provoz. Bylo tam hodně kamionů, takže jsme byli pořád v mračně prachu a moc toho neviděli. Pak jsme dlouho zůstali zaseknutí za jedním náklaďákem,“ připomněla závodnice startující v barvách Buggyra ZM Academy zrádnost promíchání speciálů různých kategorií. „Asi 60 kilometrů před cílem auto ztratilo výkon. Jenže jsme vjeli do velkých dun, takže to bylo těžké. Ale nějak se nám podařilo dostat se do cíle,“ sdělila Aliyyah Koloc ve finiši měřeného testu a optimisticky dodala: „Jsem moc ráda, že jsem svoji první dlouhou dakarskou etapu dokončila. Doufám, že to zítra bude lepší.“

Josef Macháček si jízdu ve speciálu Buggyra Can-Am DV 21 užíval. Veterán pěl ódy na zvolenou trasu i svého navigátora. „Byla to krásná etapa na rozjetí. Vystřídaly se rychlé úseky, kamení, údolí, řečiště, dali nám i velké písky a taky rozježděné písky. Musím vyzvednout, že jsem byl absolutně spokojený s navigátorem. David Schovánek je prostě luxus,“ uvedl dakarský doyen.

„Drželi jsme se taktiky a moc nepředjížděli. Ke konci byly těžké písky a hodně lidí i z naší kategorie v nich zapadlo. Hodně jezdců to dneska přehnalo, viděli jsme i převrácený auto,“ připomněl Macháček své předsevzetí jet takticky a hlavou.

Robert Kasák dojel na 22. místě. Jako téměř všichni účastníci letošního Dakaru se nejdřív začal rozplývat nad rozmanitostí trati. „Byla fantastická a krásná. Dlouhé pláně, kamení nebylo až tolik, ale byly i úzké úseky. Duny byly strašně náročné. Jedno jedna z nejtěžší tratí, na jaké jsem doteď závodil.“

Pak popsal kritický moment, do něhož se posádka Tatry Phoenix dostala. „Do těch nejtěžších dun jsme vjeli už za tmy. Sjeli jsme do asi 200 metrů hluboké jámy. Byl to sakramentský problém dostat se ven, protože tam byla ještě tři převrácená auta. Bylo to husté,“ sdělil pilot závodící pod hlavičkou týmu Tatra Buggyra Slovakia.

Radovan Kazarka nedá v Dakaru Classic dopustit na svoji Tatru. Však se také v pořadí soutěže drží před jejím dávným rivalem, nizozemským DAFem. „My jediní s Tatrou z celého Classicu jsme projeli duny. Tatra je jednička!“ chvíli slovenský pilot svoji Pumu. Jeho kolega z kabiny Pavol Zachar byl trasou první etapy doslova unešený: „Byla to krása. Sice těžká a náročná etapa, ale úžasná.“