Šoltyse při návratu z obrovských dun zdržela hustá mlha. Pořadatelům pak ještě pomáhal stavět na kola dva zapadlé kamiony. „Sedmá speciálka byla těžká, ale to se stále opakuje. V letošním Dakaru prostě není lehké etapy. Prvních asi sto padesát kilometrů to byla hrozná rozbíječka, řečiště, kameny. Byli jsme hodně rozlámaní. Pak jsme přijeli do dun, kde nám to docela šlo. Až do 220. kilometru jsme neměli žádný problém, pak jsme ovšem přejeli jednu obrovskou dunu, za kterou jsme zapadli. Ve snaze vyjet nám praskla poloosa a navíc nám při tom ještě bouchlo kolo. Vyhrabáním a opravou jsme strávili asi čtyři hodiny," popsal perné chvíle Martin Šoltys.

"Protože bylo osm hodin večer, tím pádem tma, rozhodli jsme se pokračovat až ráno za světla s tím, že start etapy stihneme. Bohužel po rozednění byla taková mlha, že nebylo vidět na krok, proto jsme čekali alespoň na minimální viditelnost. Asi po hodině jsme kousek popojeli a potkali pořadatele, kteří nás z těch obrovských dun vyvedli. Po cestě jsme ještě stavěli dva zapadlé kamiony zpět na kola, protože tam asi také zůstaly z minulé etapy a posádky nocovaly v dunách. Dostali jsme tvrdou lekci, ale beru to jako další zkušenost. Věřím, že všechno špatné se jednou v dobré obrátí,“ konstatoval Šoltys.

Martin Kolomý si osmou etapu užil, když zaznamenal třetí místo v hodnocení Semi-maratonu. „Ráno to nezačalo vůbec dobře, protože i u nás padla mlha a čtyřicet kilometrů jsme neviděli dva metry před auto, hledali jsme cestu, nemohli jet naplno. Pak jsme ale sjeli asi níž k moři a jelo se dobře, zrychlili jsme. Dnešní etapa se mi strašně líbila, protože tam bylo hodně dun, rychlých pist, a to mě vyhovuje. Tatra držela, takže jsem byl se vším spokojený. Někde na dvoustém kilometru byl zakopaný Renault, jeho vytahování nás stálo nějakých pět minut. Jinak všechno v pohodě. Jsem rád, že vůbec můžeme pokračovat a třetí místo v etapě „malého“ Dakaru je pěkné.“