Dvoudenní finále MČR začalo turnajem jednotlivců, kdy reprezentanty Slavoje Ondru Strnada, Vojtu Salače a Honzu Stehlíka doplnila Katka Došková. Formu kadeti museli otestovat už v základních skupinách. Organizátoři totiž vyřazovali ze základních skupin nezvykle velké množství šermířů. A jak se později ukázalo, nebylo to jediné překvapení od pořádající Dukly.

Jednotlivci
Litoměřičtí nic nenechali náhodě a do vyřazovacího pavouka se probojovali. Strnad bez porážky, Salače zaskočil pouze Osička a zápisem čtyř vítězství a dvou proher shodně ukončili účinkování ve skupině Stehlík s Doškovou. V úvodu turnaje se očekávalo finále Strnad – Jurka. Domácí šampion ale zaznamenal jednu nečekanou porážku. Díky tomu se Strnadem zkřížili kordy už v semifinále. Po vyrovnaném boji nakonec Strnad těsně podlehl a skončil celkově na výborném třetím místě. K Jurkovi se dostal přes výhru nad Salačem, který obsadil páté místo. Stehlík se do finálové osmičky probojoval přes domácího Osičku. Na medailové stupně ho nepustil Raus z Lokomotivy K. Vary. Příkladným způsobem reprezentovala i Došková, která vyválčila třetí místo. „Byli jsme jediní, kteří měli všechny závodníky ve finálové osmičce," konstatoval spokojený trenér Jiří Suchý.

Družstva
Velké věci teprve měly přijít. Díky vyrovnaným výsledkům v jednotlivcích bylo kadetské družstvo nasazeno jako jednička z celkových deseti. S šermíři pražské Dukly si Litoměřičtí poradili v tréninkovém tempu. Od prvních zásahů bylo jasné, kdo je na planši pánem. Výsledný rozdíl 45:24 mohl být ještě větší, ale kadeti se šermem bavili a zkoušeli si parádičky pro diváky. Dalším soupeřem byla Lokomotiva Teplice. Papírově na trio Balcar, Wutschka a Filip Slavojáci měli, ale bylo nutné to potvrdit. V družstvech se šermuje systém každý s každým (celkem devět zápasů). Body se sčítají a vítězí družstvo, které získá celkem 45 zásahů.

Trenér Suchý zamíchal pořadím šermířů a naordinoval svým svěřencům jasný plán: předávat zavírajícímu Strnadovi proti Balcarovi co největší náskok. Bitva začala dílčím úspěchem soupeře. Balcar potvrdil reprezentační ambice a Salačovi povolil jen dva zásahy. Obdivuhodně vyrovnaný šerm však předváděl navenek nejklidnější borec v hale – Strnad. Využil nejslabšího článku Lokomotivy a proti Filipovi spolehlivě otočil zápas. Od té chvíle Slavoj vedl a už si vítězství nedal vzít. Stehlík sice v letošní sezoně nemůže najít recept na Wutschku a tento vzájemný duel prohrál, ale náladu si spravil s Balcarem. Teplice čekaly, že Balcar bude mít možnost dohnat ztrátu. Jenže, stejně jako před rokem v Litoměřicích, Stehlík vyprovodil Balcara za minutu a deset vteřin poměrem zásahů 5:1.

Salač náskok ještě navýšil a tak mohl Strnad poslat Teplické do boje o třetí místo. Celkový výsledek 45:37 sice o dramatičnosti zápasu nevypovídá, ale teplické družstvo mělo svou kvalitu.

Stejně jako v jednotlivcích se i v družstvech čekal boj o zlato mezi domácí Duklou a Slavojem Litoměřice. Dukla neunesla zodpovědnost domácího prostředí a překvapivě prohrála s SC Praha. Kalich hořkosti si družstvo Jakuba Jurky muselo dopít až do dna. Po šermířích pražského sportovního centra se proti nim v boji o bronz postavili houževnatí Tepličtí. Severočeši nečekaně drželi s nervózní Duklou krok a rvali se o každý zásah. Když za stavu 44:44 padly dva neplatné zásahy, atmosféra v hale by se dala krájet. V řádné době zásah nepadl a nastavovala se jedna minuta.

MISTŘI. Šermíři Slavoje Litoměřice byli v Olomouci nejlepší.

Jurka i Balcar šermovali aktivně, ale Balcar rychlým výhybem a bodem do levorukého Jurky nechal vybouchnout teplickou bronzovou euforii.

Finálová planš čekala na Slavoj a SC Praha. Tedy finálová?! Olomoučtí asi omylem porušili tradici a zápas o zlato umístili na poslední planš. Navíc v době, kdy se v hale šermovaly duely o páté až osmé místo. Na finálové planši uprostřed haly šermoval pouze neúspěšný domácí tým.

Nikdo nezasvěcený v hale ani netušil, že už se šermuje finále. A tak Ernée, Jurečka a Pavlík si u zdi podali ruce s kadety Slavoje a boj mohl začít. Stehlík si na Ernéeho hodně věřil (ze vzájemných zápasů s ním má většinou vítěznou bilanci). Erneé ale Stehlíka překvapil zlepšeným pohybem, a tak se na úvod očekávaný náskok nekonal. Proti Pavlíkovi si prožil své nejlepší představení v Olomouci Salač. Najednou mu všechno šlo skoro samo. Vycházely mu předbody do útoku soupeře, riposty ale i vypracované útoky.

Salačův komentář „Takový zápas jsem už dlouho potřeboval," udělal tečku za jeho kadetským působením. Od další sezóny je juniorem. Posledním z bojovníků byl Strnad. Zavírat nechtěl a poukazoval na Stehlíkovu lepší bilanci s Ernéem, ale trenér žádné změny nepřipouštěl. A bylo to správné rozhodnutí, lídr týmu Strnad předváděl celý den velmi kvalitní a vyrovnaný výkon. Stroj na fleše využil náskoku získaného od svých parťáků a zásah po zásahu přibližoval Slavoj k vytouženému vítězství. Rozhodčí ukončila zápas za stavu 45:38 a v rohu haly vypukla litoměřická radost. Po třech letech vybojovali šermíři Slavoje opět zlato.

„Jen škoda, že domácí nezařídili důstojný průběh finále. Bývá zvykem, že se šermuje na nejlepší planši a také jako samostatný zápas, aby všichni mohli finále sledovat. Kdybychom měli za soupeře Duklu, tohle by se určitě nestalo," dodal i tak dojatý Jiří Suchý.

Slavoj může bilancovat. Jiří Došek je mistr republiky v kategorii minižáků, Kryštof Pelikus vicemistr v mladších žácích, Ondřej Strnad a Kateřina Došková třetí v kadetech a je tady i titul mistrů republiky v kadetských družstvech. Kdo by si před pár měsíci pomyslel, že Slavoj bude za sebou nechávat takové velkokluby jako USK nebo Duklu Praha? Nyní šermíře čeká poslední mistrovský víkend – junioři v Karlových Varech. Porvat se o vavříny s až o čtyři roky staršími šermíři vyráží stejná sestava z Olomouce. „Jedeme si zašermovat a potrápit favority, třeba se medailová sbírka ještě trochu rozroste," dodal Jiří Suchý.

Jaroslav Stehlík