Předposlední a zejména poslední sezona Slavoje byly z pohledu kvality a výsledků jednotlivých týmů skvělé. Požádali jsme o krátké zhodnocení rozehraných soutěží předsedu basketbalového klubu Josefa Mayera.

Z přehledu dosavadních výsledků se dá usoudit, že máte nakročeno opět k vynikající sezoně. Můžete prozradit, jak ve vašem klubu pracujete, když dosahuje takových výsledků?
Základem je komunikace všech, kteří pracují v klubu i v jeho okolí a vzájemně si vytvářejí podmínky pro svoje navazující činnosti. Není to nic nového, je to jen přenesení poznatků z manažerské praxe do sportovního prostředí, které je v určitém smyslu specifické. Před každou sezonou si dáme dohromady přehled konečných výsledků, kterých bychom chtěli dosáhnout na konci v porovnání s konkurencí ostatních klubů a týmů v jednotlivých kategoriích. Známe se vzájemně tak dobře, že dokážeme víceméně odhadnout naše možnosti. Protože výkonnost žáků, kadetů a juniorů u nás trvale roste, jednáme s ostatními kluby v Ústeckém kraji o těch hráčích, kteří jsou perspektivní a mají chuť zahrát si nejvyšší soutěže.

Znamená to tedy, že v Litoměřicích se hraje nejlepší basketbal žáků, kadetů a juniorů v rámci Ústeckého kraje?
Ano. V kategorii mini bychom rádi získali medaili, ke které jsme měli blízko v uplynulé sezoně při Národním finále této kategorie v Ostravě. Je tu liga U14, kde jsme ve své skupině ještě neprohráli a jistě postoupíme do extraligy ve druhé polovině soutěže. Liga U15, kde jsme taktéž na postup do extraligy v druhé polovině soutěže, extraliga U17, extraliga U19. Na naše město s basketbalovou tradicí jsou to z pohledu konkurence neuvěřitelné výsledky.

Asi se nenarodily samozřejmě?
Nechci se opakovat, ale je to dlouholetá práce, která začala už v roce 1999. Tam jsou první základy znovuoživení litoměřického basketbalu. Nic nepřichází samo, na všem se musí nepřetržitě pracovat. Dnes, kdy máme v našem klubu dvanáct mladých trenérů, zázemí v servisu dalších lidí, to vypadá jednoduše, ale jednoduché to není. S výsledky přichází složitější organizace, komunikace a zvýšené náklady na každý tým. Bez pomoci města Litoměřice, ostatních sponzorů z řad rodičů a přátel klubu a bez pomoci dotací by toto všechno bylo nemožné. Všem musím poděkovat za jejich pomoc. Ono mít čtyři extraligy, to znamená jezdit i s dětmi po celé republice od Ostravy až po Plzeň, což  něco stojí.

Nemáte však jen kategorie mini, kadetů a juniorů. Jak to vypadá v týmech mužů?
V dospělých kategoriích jsme také zaznamenali velmi povzbudivé výsledky. B tým, který je složen celý z našich bývalých odchovanců, hraje druhou ligu. Hraje ji velice úspěšně a dovoluji si tvrdit, že kdybychom jej trochu posílili na některých postech, měl by i na postup do I. ligy. To však zatím není naším cílem. Jsme rádi, že hráči, kteří spolu hráli v juniorech, mohou dále hrát a setkávat se při sportu, který mají rádi.

Pokud se týká A týmu, tam se začala rýsovat situace na  dobré pokračující výsledky již v předchozí sezoně, kdy jsme se stali spolu vítězi I. ligy společně s Hradcem Králové. Naši hráči jsou spolu již několik sezon a tým se průběžně doplňuje tak, aby se posílil o další zkušené borce. Je to velice složitý proces, protože zkušených hráčů ubývá.

Zde musím vyzdvihnout práci realizačního týmu, který vytváří podmínky pro trenéry. Byli vytipováni hráči pro jednání již několik sezon před jejich možným příchodem a neustále se s nimi udržoval kontakt. Takto se nám podařilo na začátku nového ročníku posílit A tým o tři stálé hráče. Jsou to Miroslav Soukup, dlouholetá děčínská opora, který u nás již před deseti lety hrál, Marek Slunéčko z Ústí nad Labem, který u nás taktéž hrál a rád se do našeho prostředí opět vrátil a talentovaný Jan Dvořáček, také z Ústí.

Samostatným případem byl Tomáš Kubizňák, který hrál dlouhou dobu za Loko Plzeň a poslední sezonu za BK Teplice. Přišel to k nám zkusit s tím, že pokud se dostane do tempa, bude hrát. Do tempa se opravdu dostal a je naším nebezpečným střelcem hlavně z trojkového území a také dobrým obráncem. Zatím jsme bez porážky v západní konferenci a v nedělním těžkém utkání s Trutnovem jsme začali vítězně druhou část základní soutěže.

To je určitě optimistické hodnocení, takže se nabízí znovu otázka, jak to vidíte s případným postupem do Kooperativa NBL?
Na tuto otázku není jednoduchá odpověď. Vstupem do nejvyšší soutěže se vše mění. Přiznám se, že se tohoto kroku trochu obávám, a to nejen ze sportovního hlediska, ale i z hlediska společenského. Probíhající sezona se hraje podle jiného systému, než ty předchozí. Na jejím konci bude turnaj čtyř nejlepších týmů v I. lize, které se utkají v místě toho nejlepšího z dlouhodobé soutěže. Tento turnaj bychom rádi odehráli doma a stali se vítězi I. ligy.

Následovat bude baráž, které se budou účastnit dva nejlepší týmy z tohoto turnaje a poslední tým z Kooperativa NBL. Turnaj se odehraje v místě vítěze I. ligy. Opět bychom byli rádi, kdyby to bylo v Litoměřicích. Potom by teprve nastal krátký čas na rozhodnutí. Rozhodnutí předchází příprava. Pracujeme na ní. Víc vám nyní nejsem schopen říci, snad jen to, že já mám naše hráče opravdu rád a vážím si jejich přístupu k utkáním i reprezentaci města a klubu.