První zajímavá historická zmínka sahá do roku 1955, kdy dostal zdejší areál jinou podobu. Přibyly další kurty a budova se sociálním zařízením. Sportovní oddíly na ostrově v tuto dobu přešly pod hlavičku Slavoje.

Tenis se ve městě stal součástí sportovního vyžití pro mládež. Nesmazatelnou stopu zde zanechal třeba František Veverka, který byl u založení oddílu, a coby trenér vychoval značnou část dobrých tenistů. K tomuto sportu přivedl i svého syna Petra, kterému se dokonce podařilo v roce 1957 být v žebříčku republiky na krásném dvanáctém místě. „Tenis je celý můj život,“ říká Petr Veverka.

V současnosti se tenisový oddíl Slavoje zaměřuje na výchovu mládeže. „Většina nadějných mladých hráčů nebo hráček dnes bohužel končí v lepších oddílech. Pokud jsou dobří, tak tady nemají konkurenci a většinou odchází za lepším,“ mrzí předsedu oddílu Miloš Koňaříka. „O malé a mladé tenisty a tenistky se nám tu starají tři kvalifikovaní trenéři s licencí druhé třídy.“

Jedním z nich je i Jiří Šimánek, kterého práce s dětmi velmi baví. „Děti jsou rozděleny do několika kategorií,“ popisuje. „Nejmladší je pro děti do sedmi let, pak jsou sedmi až devítiletí, uplatnění zde najdou i mladší žáci, starší žáci a máme i kategorii dorostu.“ Souběžně s tím, má klub z bývalých aktivních tenistů početnou i základnu rekreačních hráčů.

V oddílu ale myslí i na budoucnost, také proto si místopředseda Jan Jarmar stanovil za cíl navýšit současný počet mládežníků z šedesáti na sto. „Díky panu Antonínu Kabelkovi a firmě Šik servis zde máme dva revitalizované kurty s umělým povrchem, které jsou v zimě opatřené nafukovací halou,“ nastiňuje zlepšující se podmínky. „Mám ambice hlavně přivést děti ke sportu. Nebudeme si namlouvat, že tenis patřil k odvětvím, které Litoměřice proslavily. Místní tenis zažil už lepší časy, ale věřím tomu, že máme na čem stavět.“

NIČIVÉ POVODNĚ

K tomu bude zdejší oddíl potřebovat i pomoc přírody. V posledních dvaceti letech totiž areál poničily hned troje katastrofické povodně. Ty nejhorší přišly v roce 2002, kdy voda smetla skoro všechno, stát zůstaly jen šatny. Bylo tak nutné znovu vybudovat celý areál.

Další živly se přes dvorce prohnaly v letech 2006 a 2013. Tehdy byl areál poničen znovu, bylo tedy nutné provést další úpravy tak, aby se katastrofy nemohly opakovat v tak ničivé podobě.

Dnes se v areálu v blízkosti Labe nachází pět antukových hřišť a dva dvorce s umělým povrchem. Vše obklopují vzrostlé stromy, o které se už čtvrtým rokem stará správce areálu Milan Pařízek. 

AUTOR: JAKUB VÍTEK