„Mám dva profily. Jeden je můj osobní, kde se zaměřuji aktuálně na mojí fitness změnu a pokrok. Druhý profil je čistě taneční a propaguji tam mé akce, představení a vlastní tvorbu,“ svěřil se v rozhovoru talentovaný tanečník.

Chtěl jste se stát tanečníkem už od dětství?
Jako malý jsem chtěl být popelářem nebo hercem, takže podobné představy jako u většiny z nás. Myšlenka, že chci dělat tanečníka, přišla až ve třinácti letech. Do té doby jsem se věnoval komerčnímu aerobiku a je pravda, že spolužáci mi to dávali dost „sežrat“. Rozhodl jsem se věnovat jiné aktivitě a shodou náhod kamarádka zmínila, že navštěvuje taneční školu DMC Revolution-Litoměřice. A právě zde ve mně vzbudili mou touhu k tanci.

Jaké kroky následovaly k tomu, abyste si mohl tento sen splnit?
Zásadní krok ke splnění snu stát se tanečníkem představovalo opuštění taneční školy a zkusit štěstí v podobě konkurzu v hlavním městě. Na místě jsem si připadal jako v Jiříkově vidění. No a jelikož nejsem typ člověka, co se nechá odradit první překážkou a hned to vzdá, skočil jsem do toho po hlavě. O týden později jsem doma v jedné ruce držel přijetí ke studiu na vysoké škole a v druhé smlouvu na první muzikál.

Pamatujete si na svou první zkušenost?
Co se týká profesionální zkušenosti, tak to byl právě již zmiňovaný první muzikál s názvem Sibyla, královna ze Sáby, který se uváděl v divadle Hybernia.

Co vše vlastně obnáší být tanečníkem? Jaké minimum musím splňovat, abych se tak mohl prezentovat?
Trochu zákeřná otázka (smích). Pro každého slovo tanečník znamená něco jiného. Obecně se shodneme na tom, že je odvozeno od slovesa tančit, takže by měl člověk minimálně tuto činnost dobře ovládat. Z mé vlastní zkušenosti být tanečníkem obnáší spousty tréninků, práce, tolerance vůči bolesti a zranění, vzdělávání a sebezdokonalování. Tančit není až tak těžké, proto je dobré umět něco navíc, nebo být vždy o minimálně krok napřed.

Nyní tančíte v muzikálu Čarodějka. V jakých projektech vás ještě můžeme vidět?
Být součástí muzikálu Čarodějka je pro mě velká čest! Patří k největším muzikálovým fenoménům. Dále působím v muzikálech Krysař a Galileo. Nedávno jsem podepsal smlouvu na pražský návrat muzikálu Děti ráje. V lednu se budu podílet na koncertu Nejslavnější české muzikály v O2 aréně a další projekty se tvoří. Jsem rád, že se práce hrne. (úsměv)

Máte nějaký muzikál či show, které považujete za splnění cíle?
Upřímně každý muzikál, projekt nebo show pro mě představují splněnou metu. Snažím se ke každé nové práci přistupovat s pokorou a odnést si něco nového, přiučit se a poznat nepoznané.

Máte nějaký vysněný muzikál, ve kterém byste chtěl tančit?
Muzikály Hairspray, Frozen a Mean girls. Ale to jsou jen tituly a ty tituly se mi hlavně líbí kvůli zahraničnímu tvůrčímu týmu. Otázka je, kdyby to bylo v České republice, jak by s tím čeští tvůrci naložili. Bohužel jsem se zatím setkal s negativnějšími zkušenostmi.

Jak vůbec probíhá ta samotná účast na daném představení? Přihlásíte se a projdete castingem?
Přesně tak, jak říkáte. Producent si vybere projekt, osloví tvůrčí tým, ten vypíše konkurz. Vy se konkurzu zúčastníte a podle verdiktu se pak pokračuje dál, nebo pláčete doma do polštáře. Pokud úspěšně projdete, začínají dlouhé týdny plné zkoušek, zpívání, tančení a hraní.

Předpokládám, že tančení je poměrně náročné na fyzičku. Kolikrát týdně trénujete?
Samotný tanec trénuji řekněme čtyřikrát do týdne, ale další věc je třeba ta fyzička i síla. Proto chodím i do posilovny a věnuji se dalším sportům.

Jak se o svoje tělo staráte, abyste se vyhnul zraněním?
Kvalitní jídlo, kloubní výživa, spousty vitamínů, masáže, sauna a vířivka.

Aktuálně pracujete na své formě, na Instagramu se svěřujete s pokrokem. Co vás vedlo k tomu, že jste se ponořil do posilování?
Především kvůli postavě a fyzické kondici. Pokud neustále tancujete, tělo si na ten pohyb zvykne a já s výškou 190 cm musím tělu dodat dostatečné množství potravin a energie. Pokud chci mít nějaký pohyb navíc, musím si zajít do fitka a dělat cviky, na které není tělo zvyklé.

Co byste vzkázal těm, kteří by chtěli s sebou taky něco dělat, ale bojí se?
Rozhodně jděte do toho! Není se čeho bát a jsme jen lidi!

Osobně jste i hodně aktivní na sociálních sítích. Jak hodnotíte jejich vliv?
Používám hlavně Instagram, představuje takový můj koníček. Záleží, jakou cestu si v něm zvolíte. Důležité je si uvědomit, co chcete lidem tou prezentací sdělit a uvědomit si, že tím, co tam sdílíte, si o vás lidi dělají nějaké mínění. Proto já osobně mám dva profily. Jeden je můj osobní, kde se zaměřuji aktuálně na mojí fitness změnu progres. Druhý profil je čistě taneční a propaguji tam mé akce, představení a vlastní tvorbu.

Čemu se kromě tancování věnujete?
Podílím se na organizaci dětských táborů pod agenturou CK TOPINKA, kde již čtvrtým rokem vedu taneční tábor a třetím rokem muzikálový tábor. Dále jsem se začal věnovat choreografiím a mini-muzikálům. Aktuálně jsme natáčeli seriál Tribes of Europa pro Netflix. Tato zkušenost ve mě vyvolala opět myšlenku posunout se zase o kus dál, a to před kamery. Bude to dlouhá cesta, ale jsem naučený si za sny jít, dokud se nesplní.

Pocházíte ze severních Čech, konkrétně Litoměřic a aktuálně žijete v Praze. Vracíte se domů často?
Vracím se domů pravidelně skoro každý týden. A to převážně kvůli projektům, které mám na Ústecku a Litoměřicku rozpracované.

Blíží se vánoční svátky. Budou pracovní nebo si je užijete doma s rodinou?
Kdo mě zná, ví, že miluji Vánoce. Budu je trávit doma v Litoměřicích s celou mojí rodinou a nejlepšími přáteli! (úsměv)