„Možná jsem si to za ten duben opravdu asi zasloužila,“ smála se Simona Kubová při příjemném posezení v kanceláři chomutovského primátora.

Dříve plavala proto, aby získávala medaile, dnes má jiné priority. „Věci už beru s nadhledem,“ usmívá se česká znakařka Simona Kubová (za svobodna Baumrtová). „Trochu už přemýšlím nad tím, co bude po sportovní kariéře. Racionální část mého já vítězí nad emoční.“

Aby snad nedošlo k mýlce, 27letá reprezentantka nevyklízí pozice. Výsledky má stále skvělé.

V polovině dubna skočila do bazénu v Eindhovenu a domů se vracela s limitem pro olympiádu 2020 v Tokiu. 468 dní před hrami mělo Česko svého prvního jistého účastníka. „Tušila jsem, že mám na vynikající výkon. Potřebný čas už jsem zaplavala předtím. Jen nešlo o závody, na kterých se dal získat limit,“ uvádí rodačka z Chomutova, jež na 100 metrů znak dosáhla času 59,66.

Pod pět kruhů se vydá potřetí v řadě.

„Jsem moc ráda, že mám klid. Pamatuji se, jak jsem se s limitem trápila před Riem. To, že jsem teď první, je taková třešnička na dortu.“ Často teď prohlašuje, že je v pohodě. „Získala jsem jistoty. Ty každá žena potřebuje,“ vysvětlí.

Všechno má prý na svědomí sňatek. „Tak nějak se mi ulevilo. V Kryštofovi jsem našla partnera na celý život. Spolu už zestárneme,“ říká rozhodně.

Kromě svatby, tréninků a závodů si našla čas také na učebnice. „V lednu bych měla dokončit doktorandské studium. A úspěšně už mám za sebou trenérskou školu plavání,“ pochlubí se a žertovně dodá: „Až skončím, nebudu muset zametat ulice.“

Ale než ke konci dojde, čeká na Kubovou ještě řada velkých akcí. Ta první v půlce léta v Jižní Koreji, kde se uskuteční mistrovství světa.

Nejprve nabere česká výprava směr Ósaka, kde proběhne třítýdenní soustředění. „Na stejné místo bychom měli zamířit i před olympiádou, což je ideální,“ líčí znakařka.

Do Asie se ovšem příliš netěší. „Nemám ji ráda. Asi hlavně proto, že jsem tam nikdy neměla dobré výsledky,“ připomene. „A hlavně to odloučení…“ Při zmínce o šampionátu v Kwangdžu se jí opět rozjasní tvář. „Mám svůj vysněný čas. Ale neprozradím ho. Ani manželovi.“