„Chtěli jsme to konečně zlomit. Kdy jindy než proti poslednímu týmu tabulky, který ještě nebodoval. Věřili jsme si, ale bohužel jsme to nepřenesli na hřiště,“ povzdechl si lovosický tahoun Jiří Motl. „Pořád se tam objevují jedny a ty samé chyby – nejsme agresivní v obraně a v útoku lacino ztrácíme balony. Nehrajeme to, co trénujeme. Pramení to hlavně z obrany,“ uvědomuje si.

Bývalý reprezentant se s takovým zmarem dosud nesetkal. „Tohle jsem nezažil nikdy,“ přikyvuje. „Když se vracíme po utkání do Lovosic, tak je nám to všude předhazováno. Věřím, že každá série jednou končí, musíme to hodit za hlavu a jít zápas od zápasu.“

Motl přiznává, že na výkonu některých hráčů ve venkovních zápasech se může podepisovat psychika. „Nemůžu hovořit za všechny, ale já jdu do každého zápasu vyhrát. Co bylo, hodím za hlavu. Ale tým se hodně omladil a leží na nás deka. Připadá mi, jako bychom čekali na nějakou spásu. My ale budeme muset přestat čekat a vzít to do svých rukou,“ burcuje několikanásobný nejlepší kanonýr extraligy.

Vedení Lovců se snaží tým vybudit. „Vedení se to nelíbí, ale není to tak, že bychom se na to vykašlali, jako bychom měli svázané ruce. Měli jsme sezení s vedením, které se neslo spíš v pozitivním duchu, abychom se tím netrápili a začali myslet na to, že vyhrajeme,“ odtajnil Motl.

Sedm kol před koncem drží Severočeši sedmé místo. Na paty jim ale šlape Dukla, Zubří i Hranice. „Bojujeme o play-off, i když z jiné pozice než poslední tři čtyři roky. Nesmíme už doma ztratit a pokusit se konečně někde urvat nějaké body. Věřím, že osmičku uděláme.“

Teď se Severočeši vrací na oblíbenou domácí půdu, kde v sobotu hostí od 17.30 Nové Veselí.