Když pomineme anulování výsledků, jak jste spokojený s uplynulou sezónou? Cílem byla primárně první čtyřka, na kterou jste to měli dobře rozjeté…
Myslím, že oproti loňské sezóně to byl skvělý ročník. V létě se nám povedlo stabilizovat kádr, chodili i naši odchovanci, kteří nyní nastupují i v extralize za ústeckou Elbu. Povedlo se nám také zapracovat mladé hráče z juniorky, tedy vlastně z našeho béčka. Až na jarní část jsem se sezónou spokojený a řekl bych, že čtvrté místo odpovídá tomu, co jsme chtěli.

Na podzim jste doma porazili Berany i Duklu, bod jste brali s Ještěry, to jsou určitě skvělé výsledky, souhlasíte?
Určitě. Nechci, aby to znělo nějak namyšleně, ale my můžeme porazit prakticky kohokoliv, stejně tak ale můžeme téměř s kýmkoliv prohrát. Často u nás bývá strašně těžké udržet motivaci. Když plníme, co máme a co si řekneme, jsme hodně silní. Naší obrovskou slabinou je ale disciplína. Všechno je to o přístupu. Když to řeknu v nadsázce, tak právě proti této silné ústecké trojici jsme měli přístup jako na mistrovství světa, a pak přijde zápas s Kadaní, kterou bychom měli smáznout, a my s ní doma prohrajeme.

Těch zbytečných ztrát bylo asi víc, že? Která vás mrzí nejvíc?
Popravdě, herně mě štve spíš domácí porážka s Rondem Teplice, kde nás porazil jeden hráč. To je pro mě osobně neakceptovatelné. Na druhou stranu jsme tam měli třináct vyloučených, takže jsme opět doplatili na už zmíněnou disciplínu. Sami se v takových zápasech oslabujeme, a bohužel je to někdy i o hráčích, kteří sice dají dva nebo tři góly v zápase, ale pak jsou třikrát nebo čtyřikrát vyloučení. Samozřejmě do této kategorie ale patří i zápas s Kadaní, ten mi hodně leží v žaludku.

Pak přišla zimní přestávka, po které jste nebyl moc spokojený. Co se stalo?
Jaro se nám nepovedlo proto, že jsme byli špatně připravení fyzicky. Účast v zimní přípravě byla slabá, z čehož pramenily všechny další problémy.

Vy jste ale během zimy museli řešit i organizační problémy…
To je pravda, a zde patří velké poděkování litoměřickému Slavoji. V klubu se udály nějaké věci, které bych nechtěl více rozvádět, díky nimž jsme měli finanční i organizační potíže. Právě v té době nás Slavoj podpořil a pomohl nám to překlenout, za což jsme nesmírně vděční. Mohu na rovinu říct, že existence hokejbalu zde byla hodně výrazně ohrožená, možná, že bez Slavoje by tu teď už hokejbal nebyl.

Po prvním zápase jara v Ústí nad Labem (porážka 3:4 s Duklou) jste věřil v návrat na vítěznou vlnu, ale přišla porážka 1:7 s Rondem, čím to?
Chyběl nám týmový duch, na hřišti byly jen individuality. Netáhli jsme za jeden provaz, nic nefungovalo. Já osobně bych jaro škrtl, protože to se nám vážně nepovedlo.

Máte relativně mladý tým, byl tomu uzpůsobený i styl vaší hry?
Ano. Já jsem hrál hokejbal hodně dlouho, nějaký čas jsem pobyl i v extralize, takže z vlastní zkušenosti vím, že je to všechno o fyzičce. I proto jsem chtěl hrát aktivní hokejbal, k čemuž jsme měli i vhodné hráče.

Předpokládám tedy, že nějaký čas to ještě vydrží a v příští sezóně byste mohli atakovat podobné mety…
Musíme si sednout a situaci vyhodnotit, protože z jara opravdu nadšený nejsem. Samozřejmě bych rád stavěl na zdejší mládeži, ale ačkoliv jsem touto cestou prvně jít nechtěl, musíme kádr doplnit a posílit i odjinud. Je potřeba mít ten tým širší, protože když jsme se sešli, bylo to výborné a hráli jsme opravdu dobře, ale to se bohužel nestávalo pokaždé. Ten kádr byl zkrátka úzký.

Současná juniorka na doplnění nestačí?
Ne, já jsem vděčný za každého mladého hráče, který hraje hokejbal. Náš sport stagnuje, klidně bychom uvítali patnácti až osmnáctileté hráče, kteří by si chtěli vyzkoušet hokejbal, aby to přišli zkusit k nám do juniorky, respektive do béčka.

Obránce Michal Smolík byl třetím nejlepším střelcem soutěže, co říkáte na jeho výkony?
Je to strašně pracovitý člověk. Nerad vyzdvihuji individuality, ale on je jedním z těch, kdo táhne tým. Michal navíc umí prodat zkušenosti z extraligy, já osobně bych mu přál i pozvánku do reprezentace, už jen kvůli jeho přístupu a povaze.

Na druhou stranu gólově za ním zbytek týmu hodně zaostávalo, nelimitovalo vás, že jste neměli více produktivních střelců?
To si nemyslím. Dali jsme 69 gólů, což je podle mě velice slušné, je to skoro pět gólů na zápas. Naopak oceňuji, že naše střelecká potence je rozdělená na více hráčů. Hodně gólů dávali obránci.

Takže s prací obrany jste spokojený?
Jednoznačně, celou naší obranu bych hodnotil hodně vysoko, vždyť jsme dostali 38 branek v 15 zápasech, nejméně z celé soutěže. To je, i vzhledem k tomu, kolik jsme měli vyloučených, skvělé.

Mezi pěticí nejlepších brankářů co se úspěšnosti zákroků týče byl i Tomáš Červenka. I on je tedy jistě pod výkony obrany podepsaný, souhlasíte?
Tohoto hráče jsem si přivedl z Kladna a bral jsem ho jako posilu. Do týmu zapadl skvěle, a to zejména lidsky, což je pro mě hodně důležité. Týmu to dodalo potřebnou jistotu. Celkově je naše hra hodně založená na obraně a on do toho skvěle pasuje. Nesmím ale zapomenout i na další brankáře, kteří sice nedostávali tolik prostoru, protože jednička byla jasně určená, ale i přesto předváděli skvělé výkony.

Kdo další byl podle vás ještě oporou mužstva?
Už jsem to říkal, nerad jmenuji individuality, protože nechci na někoho zapomenout. Já si myslím, že ten tým je hodně vyvážený a pokud jsme plnili taktické věci, které jsme si řekli, fungovali jsme jako mužstvo skvěle.

Ale pokud byste měl přeci jen zmínit nějaké jméno?
Už jsem zmiňoval obranu, nejde nepochválit i extraligové kluky z Ústí nad Labem, mile mě překvapil Michal Krejza.

Sezónu přerušila pandemie koronaviru, jak vypadala omezení ve vašem týmu? Měli hráči nastavené nějaké individuální tréninky, nebo jste to nechal spíš na nich?
Jsme amatéři, takže těžko můžeme někomu něco diktovat. Hráči samozřejmě měli doporučené nějaké běhání, posilování a podobně, každý se navíc ve sportu pár let pohybuje, takže ví, co má dělat. Komunikovali jsme s nimi, ale vyloženě určeného nic neměli.

Věřili jste, že by se soutěž mohla ještě dohrát, nebo jste spíše tušili konec?
Popravdě jsem od začátku tušil, že se to nejspíš nedohraje, tím spíš, když postupně končily i další sportovní odvětví. A tak nějak jsem za to i rád. Je to sice nepříjemné, třeba kvůli sponzorům, ale zdraví hráčů je přednější, než peníze. Čím dříve se situace uklidní, tím dřív může začít příprava na novou sezónu. Kdyby se soutěž dohrávala, byl by to možná hodně neférový systém, nějaký, v uvozovkách řekněme, paskvil, a ještě by to mohlo oddálit start příštího ročníku.

Kdy pro vás příští sezóna začne a jaká bude příprava?
V hlavě už to mám tak nějak nalajnované. Kluci už se samozřejmě těší na hokejky, ale ty si, jak já říkám, musí nejdřív zasloužit (smích). Začneme, stejně jako loni, fyzickou přípravou, pak budou testy, a až pak různé turnaje. Zápasy považuji za nejlepší možnou přípravu, na turnajích jsme navíc docela oblíbení. Z loňska obhajujeme prvenství v Novém Strašecí, chtěli bychom jet i do Dobřan. V přípravě bych také rád přivítal několik nových tváří.