Ten byl soupeřem Slavoje poté, co si Litoměřičtí právo  baráže vybojovali vítězstvím v dorostenecké lize, kde přehráli ve finále Hradec Králové 3:0 na zápasy.

Basketbalové centrum Vysočina hrající v Jihlavě, které své hráče doplňuje ze všech klubů ze svého kraje, bylo pro hosty velkou neznámou, protože nastupovalo v druhé  skupině ligy.

„Náš tým musel změnit narychlo herní projev, protože do kvalifikace mohli nastoupit pouze ti, kteří budou hrát v následující sezoně v dané věkové kategorii. Proto jsme tým doplnili odchovanci z mladších ročníků a měli zhruba 14 dní na přípravu k zápasu, který měl rozhodnout o osudu celé sezony. K utkání odjížděl spolu s hráči autobus (byl během pár dní naplněn) s padesáti fanoušky, kteří  mohli fungovat na Vysočině jako morální podpora. Tento fakt se během zápasu několikrát projevil a naši hráči se cítili i v 200 km vzdálené hale jako doma," poznamenal jeden z koučů Jan Šotnar.

S blížícím se úvodem začala na hráče a fanoušky doléhat důležitost zápasu. Pro většinu hráčů to byl nejdůležitější duel v kariéře a pouhých 40 minut mělo rozhodnout o jejich a klubové budoucnosti. Slavoj nastoupil v základní sestavě Tůma, Kynzl, Maxa, Bohuslav, Sedláček a čelil od prvních minut výškové převaze soupeře, v jehož dresu nastoupili tři 195 cm vysocí borci. Handicap Litoměřičtí eliminovali díky obrovské energii, která z nich čišela na obou stranách hřiště.

První dějství se neslo především v bojovném duchu. 
„Druhá čtvrtina začala z našeho pohledu výborně a podle mého názoru rozhodla o osudu utkání. Soupeř hrající bez klasického rozehrávače nedokázal najít recept na naši celoplošnou obranu a odevzdával lacino míče, ze kterých jsme přecházeli do rychlých protiútoků. Ty jsme pak chladnokrevně zakončovali. Když k tomu Kynzl a Tůma prolomili střelecké trápení zpoza trojkové čáry, začalo být na hřišti pouze jedno mužstvo. Druhou čtvrtinu jsme vyhráli patnáctibodovým rozdílem," těšilo Šotnara.

Vysočina se však nevzdává na vlastní palubovce za žádného stavu, proto bylo třeba, aby Slavoj domácí nepodcenil. Litoměřické uklidnil hned v úvodu poločasu trojkou výborně hrající Maxa. Vysočina se snažila, ale hosté stupňovali výkon i v druhé půli a pět minut před koncem vedli již rozdílem 35 bodů. Zápas se pak dohrával za bouřlivých oslav fanoušků a hráči z lavičky tak mohli okusit nádhernou atmosféru duelu.

„Pochvalu zaslouží nejen skvělí fanoušci z řad rodičů, hráčů mladších a starších kategorií, ale také vedení klubu v čele s Josefem Mayerem a Rudolfem Šotnarem, kteří dokázali tento výjezd zorganizovat. V neposlední řadě patří velké uznání hráčům, kteří se na tomto obrovském úspěchu podíleli."

Slavoj zakončil historickou sezonu, kdy dokázal splnit a překonat všechny své cíle, které deklaroval. „Pro všechny činovníky, trenéry a hráče je to však velký závazek před příštím ročníkem, protože tímto postupem jsme se dostali mezi elitu mládežnického basketbalu v České republice a hodláme v tomto malém zázraku uskutečněném v našem městě pokračovat."

BCM Vysočina – Slavoj BK Litoměřice 66:88 (12:19, 25:47, 39:66)

Střelci: Tůma 29, Kmoch 18, Kynzl 17, Sedláček 9, Bohuslav 6, Maxa 5, Hordejčuk 2, Vít, Kala, Šváb.

Slavoj LitoměřiceHráči: Jakub Tůma, Dominik Kynzl, Prokop Maxa, Petr Bohuslav, Jan Sedláček, Dan Hordějčuk, Vít Kmoch, Ondřej Kulhánek, Jaroslav Svatoš, Adam Šalanský, Lukáš Kolibár, Patrik Vít, Martin Kala a Dominik Šváb.  

Trenéři: Jan Šotnar a Michal Bruzl.