Přípravy probíhaly již několik týdnů pod pečlivým dozorem Jana Steklého. Ze střediska Karatedó Steklý se připravovali s Jiráskovou také Gabriela Janíčková, Richard Hartman a Pavel Staso.

Do Srbska česká reprezentace dorazila v pátek ráno po náročné cestě autobusem.  Jak viděli turnaj samotní závodníci? „Po příjezdu jsme se rozjeli do dvou hotelů a po krátkém odpočinku jsme šli na večeři. Poté jsme se odebrali do pokojů, kde se každý podle svých představ připravoval na závody.

Sobotní ráno jsme zahájili brzkou snídaní a v půl osmé jsme již odjížděli do haly, která byla pro tento víkend zasvěcená karate jednotlivcům a týmům. Asi o hodinu později se začalo od nejmladších kategorií. Byla zde velká konkurence téměř ze všech  států Evropy. Nakonec však díky systému na několika tatami vše dobře a bez problému pokračovalo a i ti starší přišli na řadu kolem třetí hodiny.

Už tady jsme dokázali, že jsme jako Česká republika dobrý tým a umíme se navzájem podpořit. Den byl však dlouhý a všichni byli vyčerpáni celodenním stresem, závoděním a fanděním. Na hotel jsme přijeli skutečně pozdě, a tak nás čekala jenom rychlá večeře a šlo se spát."

V neděli se dojelo pár posledních disciplín a zároveň proběhl všemi očekávaný nástup všech závodníků. Druhý den dopoledne výprava dorazila do Prahy, odkud se každý rozjel do svých domovů, aby mohl svým nejbližším vyprávět své zážitky a podělit se také s novými zkušenostmi.

Medailovou pozici nakonec obsadila pouze Adéla Jirásková, která se umístila na krásném třetím místě v kumite a stala se tak druhou vicemistryní Evropy.
„Přestože jsme si domů všichni nedovezli medaile, tak jsme určitě získali jak dobré dojmy, tak nové zkušenosti a informace ke studování a rozvíjení svých technik. V Srbsku jsme si též všichni uvědomili, jak se vlastně v České republice máme dobře.

Poděkování patří koučovi Robertovi Vitmajerovi, který byl nepostradatelnou oporou a který vedl výpravu na ME, ale také trenérům Janu Steklému, Milanovi Kážovi, Janu Květovi a Petrovi Olivovi a v neposlední řadě rodičům, kteří nás doprovázeli a tvořili příjemné zázemí, ale i všem, kteří nám umožnili se postavit na závodní tatami na evropské úrovni."

Karel Majer