Máte za sebou vstup do nejvyšší basketbalové soutěže. Jak hodnotíte probíhající ročník?

Ze začátku jsem měl upřímně strach, ale časem jsem zjistil, že se není čeho bát. Některé týmy hrají nátlakovější a agresivnější obranu než ostatní. Proti takovým to bylo zpočátku těžké, ale už si na tuto hru zvykám. Popravdě jsem ani nečekal, že budu již letos dostávat tolik prostoru. Jsem za to rád a snad se to bude jen zlepšovat.

V dorosteneckých kategoriích jste působil většinou jako hráč na pozici jedna, je tomu tak i v dospělém basketbalu nebo se spíše přeorientováváte na pozici menšího křídla?

V dospělém basketbalu je to složitější, je tu větší tlak. Snažím se hrát na pozici jedna, ale v některých utkáních alternuji i na křídle.

Jak velký a především v čem je rozdíl mezi extraligou juniorů a Kooperativa NBL?

Rozhodně je přechod do mužské nejvyšší kategorie strašně těžký. Rozdíl je především ve fyzické připravenosti hráčů a jejich zkušenostech.

V létě vás zřejmě nemine nominace na ME do 20 let, myslíte, že je pro ročník 1998 reálný postup zpět mezi elitu z divize B?

Na loňském ME U20 jsme jako národní tým spadli z elitní divize. V týmu byl velký počet hráčů ročníku 1998, a tak budeme mít společně s trenérem Czudkem velkou motivaci vrátit reprezentaci do divize A.

Jan Šotnar