Na vítězného čtyřnásobného vítěze soutěže Nassera Al Attiyaha přitom ztratila jen 11 minut. Celkově se posunula na 50. příčku.

Kamiony Tatra Buggyra ZM Racing znovu atakovaly top 3. Pascal de Baar si v Tatře Buggyra EVO3 vyjel v nekonečných dunách čtvrtou příčku, Jaroslav Valtr v Tatře Phoenix byl dvanáctý. Celkově je Pascal de Baar čtvrtý a Jaroslav Valtr dvě pozice za ním.

Aliyyah Koloc vystoupila ze svého vozu plná úsměvů a pozitivně naladěna. „Cítím se velmi, velmi dobře. Dnes jsem si to hodně užila. Přejezd byl opravdu dlouhý, ale většinu doby řídil Seb, takže to bylo docela pohodové dopoledne. Rychlostní zkouška, to byly duny, samé duny, takže to byla velká zábava. Nebyly to žádné těžké duny, jen pěkně plynulé. Ale byly tam i rozbité, takže jsme museli být opatrní. Snažila jsem se neriskovat, abych nepoškodila auto, ale pořád jsem se snažila udržet rychlost. Předjeli jsme několik aut i nějaké kamiony. Byl to velmi svěží a rušný den. Méně kilometrů, ale hodně zábavy,“ řekla.

To, že měla v cíli ztrátu pouhých 11 a půl minuty na vítěznou legendu Dakaru Nassera Al Attiyaha, teprve 19letou závodnici potěšilo a bere to i jako motivaci do dalších dnů. „Je to velmi příjemné. Byla to krátká etapa, ale jen 11 minut od prvního auta – a to ještě od Nassera - je pro mě opravdu skvělé. Bojujeme na té nejvyšší úrovni v této soutěži, takže s takovým tempem jsme všichni spokojení. Naše kategorie je dost nabitá super jezdci a tenhle výsledek je zatím můj nejlepší. S dnešním dnem jsem moc spokojená,“ dodala Aliyyah Koloc.

Pascal de Baar se dočkal svých milovaných dun. A to je přesně ten terén, kvůli kterému Rally Dakar jezdí. „Nejdřív jsem se sám sebe ptal, jestli mě ty duny ještě baví. Ale po pěti vteřinách jsem si řekl, ano, kvůli tomu sem jezdím. Tak jsme jeli naplno, ale auto se trochu rozpálilo. Ještě nemáme stoprocentně optimalizované chlazení, takže jsem musel trochu ubrat z plynu,“ řekl.

V dunách se také ukázala spolupráce obou pilotů kamionů Buggyry. Nizozemec potkal Jaroslava Valtra, jak se v písku zasekl. „Uvízl na duně a nemohl se dostat ven. Tak jsem ho předjel. Nejspíš si myslel, že mu ujíždím. Ale vzít ho zepředu je mnohem jednodušší, protože jedete předkem k jeho předku a přesně vidíte, co děláte. Odtáhl jsem ho z duny a bylo to v pohodě,“ popsal Pascal pomoc týmovému kolegovi.

Pak přišel ještě jeden dramatičtější moment. „Asi dvacet kilometrů před koncem nás předjela bugina. Řidič strašně spěchal. Nevím, možná si musel odskočit na záchod nebo co. Předjel nás, ale pak narazil do duny a převrátil se přímo před námi. Museli jsme brzdit tak prudce, že jsme se zapíchli na nárazník, jinak bychom ho přejeli. Bylo to děsivé, pak jsem se musel dvacet minut uklidňovat,“ otřásl se Pascal de Baar při vzpomínce na kritickou chvíli.

Jaroslav Valtr si souboje s pouští velmi užil. „Jak mám k dunám respekt, tak tentokrát se mi strašně líbily a myslím si, že jsme jeli perfektně. Navigačně to bylo poměrně jednoduché, jelo se víceméně ve stopách. Jediný velký výjezd jsem nedal. Najel jsem ho nadvakrát. Ale podruhé jsem ho měl radši objet. Jenže jsem ho zkusil přeskočit a zůstal viset. Zkoušeli jsme použít nafukovací vaky, ale to nepomohlo. Po asi deseti až dvanácti minutách jel okolo Pascal a ten nás zachránil,“ prohodil zkušený pilot.