Hodnocení úvodní poloviny soutěže musí znít libozvučně, co Tomáši?
Bylo to dobrý. Když odešel klíčový hráč Jirka Bouček, tak jsme se stmelili a řekli jsme si, že nemáme co ztratit a šli jsme do toho.

Jaké utkání vám nejvíce utkvělo v paměti?
Bylo to utkání doma se Zubřím, které do tý doby s nikým neprohrálo a my jsme ho porazili o deset branek. Potom vítězství nad Prešovem, to nikdo nečekal.

Lovosice rok od roku zvyšují kredit a k většině zápasů teď už nastupujete v pozici favorita. Jaké to je?
Pro mě osobně je to trošičku těžký. Jsem druhým rokem v mužích a ještě se s tím srovnávám. Ale líbí se mi to (natěšeně). Musím poděkovat trenérovi, že dostávám příležitost.

Ale vedete si parádně. Vždyť jste nejlepším střelcem týmu.
Vůbec jsem to nečekal. Táta mě hodně podporuje a já se snažím, protože vím, že mám šanci se prosadit. I když všichni chodíme do práce, tak poctivě trénujeme. Nic jinýho nám ani nezbývá.

Nasázel jste už 72 gólů. Čím si vysvětlujete takovou produktivitu?
Dostávám hodně prostoru a taky to dělají sedmimetrové hody. Kdybych si je odškrtnul, tak bych zas tak dobrej střelec nebyl. (smích)

Dáváte plno gólů, asi musíte neustále přispívat do klubové kasy, co?
To ne. My máme udělaný zápasný, že se platí za třicátý gól nebo za dvojminutový trest za řeči. Můžu prozradit, že na pokutách už máme asi jedenáct tisíc. Za to se pak bude na konci sezony slavit.

Jakou střelbu nebo parketu preferujete?
Hraju křídlo. Nechci dávat velký rány, spíš mám rád technické střely. Brankáře se vždycky snažím obhodit nebo přehodit.

Existuje u nás gólman, který pro vás představuje nepřekonatelnou překážku?
Marjanovič z Karviné. Z něho jsem úplně nešťastnej. Nejsem schopný mu dát gól. Ten kluk se na nás dívá na videu a je perfektně připravený. Každý hráč když nastupuje do zápasu, tak má nějakou střelu, kterou začíná. Tou se chytí a pak hraje v klidu dál. Marjanovič je schopný tě smáznout během prvních deseti minut.

Máte nějaký gólový rekord na jeden zápas?
Nejvíc jsem jich dal asi osm. Jsem schopný dávat v jednom zápase pravidelně šest sedm branek. Je to lepší, než kdybych jednou nedal žádný a pak deset. To týmu moc nepomůže.

Takže jste ještě nezažil zápas, kdybyste nevstřelil gól?
Ale zažil. (smích) Nedávno s Prešovem jsem nebyl schopný dát ani gól. Vůbec se mi nedařilo. Byl jsem nemocný. Hráli jsme od čtyř hodin a já přišel ve dvě z práce. Doma jsem se rychle najedl a v horečkách mazal na zápas.

Čím se vlastně živíte?
Jsem dopravní dispečer a fakturant. Dělám pro německou firmu a mám na starosti sedmnáct kamionů, je toho docela dost.

Jdou peníze z civilního platu i na házenou nebo je o vás v klubu dobře postaráno?
Od klubu skoro všechno dostáváme. Dostáváme balony, bundy, ponožky. Na to, jaké jsme malé město, tak pan Kubíček je schopný zajistit peníze. To, že v lednu platíme tisíc korun příspěvky je nic v poměru kolik se do nás nacpe.

Jaké máte sportovní sny?
Lovosice nemusejí být konečnou. Ale tady se to nedá hrát pro peníze, za Lovosice hraju protože mě to baví. Vím, že házená v Lovosicích není schopná mě uživit. Chodím do práce a při ní chci hrát házenou. Kdyby se v budoucnu naskytla nějaká nabídka, tak bych asi neváhal. Ale ještě uvidím.

Co vysněná zahraniční štace?
Chtěl bych hrát v Německu, ale mým největším snem je hrát španělskou ligu. Španělé jsou techničtí hráči a to se mi líbí. Němci spíš roztrhají sítě, ale že by něco vymysleli to ne.

Teď je ale před vámi minimálně ještě zbytek sezony v Lovosicích. S jakými vyhlídkami jdete do play off?
Byl bych spokojený, kdybychom zase obhájili to třetí místo. Pro nás by to byl úspěch, kort když nám odešli Kamil Sochor, Milan Volák a Jirka Bouček. Myslím si, že na to máme. Doma hrajeme dobrý zápasy a jsem schopný vyhrávat i venku.