POLEPY - Polepy u Litoměřic, vesnička, která se proslavila podle některých pamětníků hned dvakrát. Poprvé třeba tím, že zde v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století bylo bohaté a prosperující JZD, které se zaměřilo hlavně na „zelené zlato“. Podruhé tím, že se zde od roku 1958 provozoval motoristický sport. A především o tom jsme si povídali s bývalým plochodrážním jezdcem a dnes spíkrem ploché dráhy Miloslavem Čmejlou.

Čím to všechno v Polepech začalo?
Nejprve se tady jezdily různé jízdy zručnosti, ve staré pískovně také terénní jízdy, které dnes známe pod názvem motokros. Po vybagrování pískovny zde právě kolem roku 1958 zakotvil sport, který tehdy Polepy nejvíce proslavil – plochá dráha. Tehdejší svazarmovci si vzali těžký úkol, ale díky nezměrné práci nadšenců se zde poměrně brzy jely první závody, dokonce i mezinárodní.

Vzpomenete si na nějaké jezdce, kteří zde startovali?
Několikrát se zde jelo i finále mistrovství republiky, kde o titul bojovali takoví borci té doby, jako byli Šváb, Volf, Kasper, Tomíček, Průša, Holub a také místní matador Jiří Moravec, který tu měl dokonce svoji zatáčku.

Taková podívaná musela být v té době atraktivní.
Souboje těchto velikánů, třeba Volfa s Marešem, nebo mistrů světa Woryny a Wyglendy z Polska přitáhly tehdy do ochozů až 4000 diváků. Závody byly i v televizi.

Na dráhu a lidi kolem asi nemůžete zapomenout.
Nikdy nezapomenu na chvíli, kdy byli u nás doma závodníci Kasper a Tomíček a já byl doslova v jiném světě. Zatímco v roce 1968 Luboš Tomíček tragicky zahynul v Pardubicích, s panem Antonínem Kasperem se na ploché dráze setkávám dodnes.

Proč už se dnes v Polepech nejezdí?
Koncem sedmdesátých let byl na trati asfaltový povrch, který byl nakonec zaházen a plochá dráha tím pomalu zanikla. Nějakou dobu se zde jezdily závody motokár a trénovalo tady rodeoshow. Nakonec zvítězil návrh fotbalistů. Díky nim zde je na poměry vesnice velice kvalitní fotbalový stadion. Jako dávný svědek minulosti ploché dráhy zde stojí tribuna, v jejímž středu se vypíná věž rozhodčích a hlasatelna, ze které můj otec Jaroslav vždy vítal přítomné diváky a hosty.

Vzpomene si ještě někdo na zmiňované závody?
Určitě. Můžu vás ujistit, že v motoristické branži se o Polepech mluví dodnes. Až tedy budete projíždět kolem, představte si to i vy. Bylo to krásné a já jsem pyšný, že jsem u toho mohl být.