Jaká v týmu panuje atmosféra po vítězství ve druhém závodě Evropského poháru v belgickém Zolderu?
No, zatím panuje spokojenost, ale v Barceloně a Zolderu se nám daří vždycky. Jsou to ty oblíbenější závody. Uvidíme, jak se nám bude dařit v těch ostatních. Třeba v Misanu, to je můj asi nejneoblíbenější okruh.

Vám osobně se nedělní závod nepovedl, co se přesně stalo?
Neřekl bych, že jsem neuspěl. V předposledním kole kvalifikace jsem měl problém se zadní nápravou. Poškodil se diferenciál. A tak jsem v hlavním závodě startoval z poslední pozice. Nakonec jsem to dotáhl na 5. místo a ještě v cílové rovince jsem bojoval o čtvrtou pozici. To se ani nečekalo, zajel jsem asi nejpovedenější závod, i když nedopadl výsledkově.

Vaší stáji se letos vůbec daří. Švýcar Bösiger je v celkové klasifikaci první, vy se držíte za ním. Přesto, nezávidíte mu jeho první příčku?
V tuhle chvíli suverénně vede, ale kdybychom jezdili každý sám za sebe, tak bychom jako tým neměli tolik bodů. Markus má skvělou formu, ale třeba se to časem otočí. Bojujeme pro tým.

Bösiger dlouho závodil pro konkurenční MAN, jak spolu po jeho příchodu do Buggyry vycházíte?
On mluví jen německy a já němčinu neumím, takže je to takový kostrbatý (smích). Mluvíme spolu přes manažera Kresse. Markus je v týmu spokojený a jsme kamarádi. Pracujeme spolu takřka denně a na tréninku srovnáváme své jízdy. Každý totiž máme jiný styl.
Sezona se ještě pořádně nerozjela a už jste dokázali překonat týmový rekord v počtu vítězství v řadě. Byla nějaká oslava?
Vážně? (smích) To jsme ani netušili. Slavit to nebudem, na to není čas. Máme velký shon, pořád někde lítáme a připravujeme se na další závod.

V létě jste se pokoušel překonat vlastní rychlostní světový rekord, ale počasí vám nedovolilo jet rychlostí 300 km/h. Plánujete další pokusy o překonání této hranice?
Auto máme připravené, teď jde o to najít trať nebo nějakou nepoužívanou dálnici. Pracuje se na tom, ale prioritou je pro nás Evropský pohár, o rekord se pokusíme až po sezoně.