Do obou domácích duelů přitom vstoupili Litoměřičtí lépe. „Pokaždé jsme vedli, ale soupeř vždycky ještě do konce první třetiny otočil skóre. Dobřany na nás hrály přesně to, co my na ně u nich. Tedy ze zabezpečené obrany vyráželi do brejků,“ všiml si kouč Jiří Skřivánek, který se mohl ukřičet. „Na kluky jsem asi dost řval, ale jinak to nešlo. Neposlouchali příkazy.“
Když jsme vedli, měli jsme hrát zezadu, klidně na 1:0, jenže my chtěli přidávat další góly. Přišlo dost lidí, kluci se chtěli ukázat, ale v play off to takhle hrát nejde. Po dvou výhrách venku si asi mysleli, že to Dobřany zabalí. Je to škoda. Přitom jinak jsem spokojený s menším počtem vyloučených, častou střelbou, i když nepřesnou. Musíme se tedy pokusit rozhodnout u soupeře.“ A statistika prozrazuje, že to není nemožné. „Oni vyhráli třikrát u nás, my zase třikrát u nich. Snad to bude platit i tentokrát,“ přeje si Skřivánek.
Litoměřice – Dobřany 2:4 (1:2, 0:1, 1:1). Branky: Chvojka (Moščic), Čejka z tr. střílení. Vyloučení 4:9, využití 1:2, střely 64:43. Litoměřice – Dobřany 1:4 (1:2, 0:2, 0:0). Branka: Hofman (E. Haken). Vyloučení 6:9, využití 0:1, v oslabení 0:1.
Litoměřice: Štembera, Kostvič – Hubený, Moščic, Chvojka, Kohoutek, Hovorka, E. Haken, Juva, Čejka, Hofman, Kvapil, Rynda, J. Haken, Štrupl.