Tým z Nového Zélandu objevil nový ekosystém pět set metrů pod ledem v domnělém ústí řeky, stovky kilometrů od okraje Rossova šelfového ledovce. Původním cílem mise bylo zjistit, jakou roli může hrát ústí řeky v tání ledovců způsobeném klimatem. Teplota na Antaktidě totiž začíná stoupat.

Antarktida. Ilustrační snímek
Tisíce let ji skrýval led. Vědci pod Antarktidou našli vrstvu dávné mořské vody

Když se však vědci provrtali skrz led až do řeky, jejich kameru zaplavili různonožci, malí tvorové ze stejné linie jako humři, krabi a roztoči. „Chvíli jsme si mysleli, že je s kamerou něco v nepořádku, ale když se zaostření zlepšilo, všimli jsme si hejna členovců o velikosti asi pěti milimetrů,“ napsal ve studii Craig Stevens, fyzikální oceánograf z National Institute of Water and Atmospheric Research, zkráceně NIWA. „Bylo to opravdu velké překvapení,“ dodal.

Stevens uvedl, že práce byla motivována změnou klimatu, ale zároveň byla expedice spojena s objevováním. „Skákali jsme nadšením, protože to, že všichni ti živočichové plavou kolem našeho vybavení, znamená, že tam zjevně existuje důležitý ekosystém,“ vysvětlil britskému listu The Guardian.

Antarktida se mění, dokládají to satelitní snímky

První průzkum

Vedoucí projektu Huw Horgan z Antarktického výzkumného centra Victoriiny univerzity ve Wellingtonu si ústí všiml, když studoval satelitní snímky Rossova šelfového ledovce. Upozornila jej na to rýha v ledu. „Na povrchu ledového šelfu se k pobřeží táhne malé údolí. Pod ním se nachází stovky metrů vysoká jeskyně podobná katedrále, která kypí životem. To vše je ukryto pod tímto obrovským ledovým šelfem,“ řekl v prohlášení.

Podle Horgana vědci o síti skrytých sladkovodních jezer a řek pod antarktickým ledovým příkrovem vědí už delší dobu, ale dosud je nikdo přímo neprozkoumal. „Pozorovat a odebírat vzorky této řeky bylo, jako bychom poprvé vstoupili do skrytého světa,“ sdělil.

Podle jeho slov byly v řece ponechány přístroje, které pozorují její chování. „Budou nás informovat o průtoku, teplotě a tlaku vody ve dvouminutových intervalech, takže si budeme moci udělat dobrý obrázek o tom, jak se řeka chová a jak interaguje s oceánem a ledovým příkrovem,“ vysvětlil. Výzkumníci v laboratoři budou také zkoumat, čím je tato voda jedinečná.

Život na Antarktidě. Zvířata se přizpůsobila podmínkám:

Zdroj: Youtube

Propojený svět

Tím ale bádání neskončilo. Tým totiž rozmístil své kotviště jen několik dní před erupcí sopky Hunga Tonga. Při studiu ústí jejich přístroje zaznamenaly výraznou změnu tlaku, když si tsunami razilo cestu dutinou, napsal novozélandský zpravodajský web Scoop s odkazem na prohlášení.

Loď Endurance drcená ledem a sněhem. Muži Ernesta Shackletona z ní stihli uniknout dříve, než byla zcela zničená.
Vědci objevili vrak lodi polárníka Shackletona. Ležel tři kilometry pod hladinou

Craig Stevens uvedl, že pozorování účinku tongské sopky, která vybuchla tisíce kilometrů daleko, mu připomnělo, jak je celá naše planeta propojená. „Jsme tady, v zapomenutém koutě světa, a v reálném čase vidíme vlivy událostí, které se zdály být na hony vzdálené. Bylo to pozoruhodné,“ řekl.

Doktor Richard Levy z GNS Science vede program, který tento objev podpořil. „Právě tyhle nálezy zdůrazňují, kolik se toho o antarktickém systému ještě musíme naučit,“ sdělil pro Scoop a dodal: „Ledové příkrovy mají obrovský vliv na hladinu moře. Nejenže pracujeme na tom, abychom lépe určili, co budou dělat v budoucnu, ale také se nám daří dělat tyto překvapivé a nečekané objevy.“