V zubrnickém skanzenu proběhl o víkendu masopust s ukázkami historických řemesel, přičemž vyhřáté kuchyně, kde se peklo, byly hodně oblíbené. Kachlová kamna sálala, pekařka si stěžovala, že díky chladu těsto kyne pomalu a návštěvníci si pochutnávali na pečivu, které stálo méně než v klasickém obchodě. Zároveň se každý mohl přesvědčit o tom, že fráze „ruční práce“ rozhodně není lživá. Od zadělávání těsta po tvarování koláčků. V historických pecích vznikalo skvělé pečivo včetně naprosto dokonalých koblížků s mákem. Pekařky nestíhaly zadělávat a chuť byla naprosto odlišná od toho, co známe z obchodů. Kvalitní suroviny, tradiční, neinovované postupy.

Masopust v Zubrnicích o víkendu lákal širokou veřejnost.
Zubrnický masopust byl kdysi jen pro místní. O víkendu lákal širokou veřejnost

Podobné akce jsou připomenutím skutečnosti, že je dobré nezapomínat znalosti a zkušenosti našich předků a aspoň čas od času dát vydělat kvalitním pekařům, řezníkům, cukrářům… „Chleba budou lidi kupovat vždycky, jenže i výroba chleba se dá oblafnout. Nebo chceš-li to pojmenovat moderně, tak inovovat. Místo tradičního kvašení vyženeš těsto rychle pomocí enzymů. Tím získáš nafouklé těsto plné dírek. Samotný proces je rychlejší a dá se lépe kontrolovat. Proto toho na rozdíl od poctivého pekaře, který dělá kváskový chleba, uděláš víc a levněji. Tomu se nedá konkurovat,“ řekl mi kdysi pekař z Loun, který uvažoval o tom, že své kvalitní produkty bude muset zase o kousek zdražit anebo výrobu definitivně zabalit.

Naprosto chápu nutnost velkovýroby. Kolik z nás ví, jak se peče chleba, koláčky a koblížky? A kdo má čas na to, aby si chleba pekl doma (byť i takové nadšence znám)? Čím víc bude velkovýroba „inovovaná“ a unifikovaná, tím více se budou ztrácet recepty i dovednosti babiček. A nápis „Babiččina volba“ na balení mouky to nezachrání.