Pojďte na výstavu, tahle stojí za to. Aspoň jestli se se mnou shodnete, že třeba stejně jako na soudech je i na umění nejzajímavější jejich příběh. Aktuální výstava ze sbírek Severočeské galerie výtvarného umění v historickém centru Litoměřic je zajímavých "storek" plná. Má název Slavíme 70. / Let sbírkotvornou činností.

Litoměřická galerie zve na výstavu o budování jejího fonduLitoměřická galerie zve na výstavu o budování jejího fonduZdroj: se svolením Severočeské galerie výtvarného umění v LitoměřicíchKrajská příspěvkovka se stovkou exponátů ohlíží za 70 lety existence. Ty jsou přitom provázané právě s nákupy. Organizace vzniklá „na zelené louce“ totiž musela fond vybudovat úplně od nuly. Galerie to nelakuje narůžovo a přiznává, že se nejednou „sekla“. O tom bude i atraktivní přívěsek výstavy během Muzejní noci 20. až 22. května, kdy se organizace "pochlubí" díly se sporným autorstvím nebo s nulovou hodnotou.

Jedním z průšvihů, se kterým se galerie netají, je i příběh o tom, jak se v roce 1965 ztratil tehdy čerstvě namalovaný obraz Černá tůň Adrieny Šimotové. A to ihned po akvizici, když ho galerie půjčila na výstavu kamsi do Brazílie. Známá výtvarnice se ale mimochodem zachovala příkladně, když Litoměřickým po odpisu o deset let později náhradou věnovala olej Les v listopadu.

Autosalon 2018.
Aut je málo a jsou drahá. Autosalon na výstavišti se letos neuskuteční

Mezi obrazy je i dílo velikána české malby, Metr dřeva Mikuláše Medka. Jak se diváci na výstavě dozvídají z popisky k oleji, deset let před smrtí autora ho od něj v roce 1964 galerie mohla koupit až po písemné intervenci tehdejšího šéfa odboru kultury krajského národního výboru za situace, kdy pro nákup nefigurativního umění platil zákaz. Tento příběh ilustruje, jak se dějiny promítaly i do pořizování galerijních sbírek.

Podobně dějinné byly okolnosti nákupu díla daleko staršího data, Bystřiny v lese Augusta Piepenhagena. Byl vůbec jednou z prvních akvizic litoměřické galerie a získala ho na jedné z aukcí konfiskovaného soukromého majetku na počátku 50. let minulého století. I proto nepřekvapí, že se galerie na výstavě "chlubí" i mozaikou z přírodních mramorů, které znázorňují pisatele Komunistického manifestu Karla Marxe.

Vyhlídkové lety na Řípské pouti.
Ani letos nebudou na Řípské pouti chybět vyhlídkové lety vrtulníkem

Osobním překvapením pro mě bylo, že především díla do sbírky naivního umění v druhé polovině 20. století pro galerii nakupoval i historik umění Jan Škvára. Toho jsem před lety poznal jako skvělého pedagoga na ústecké umělecké fakultě. Když jsem ho teď chtěl kontaktovat kvůli rozhovoru, dozvěděl jsem se, že za ním nebudu muset až do Ústí. Ale do litoměřického hospice, kam to mám z domova pár minut.

I taková věc vypovídá o významu litoměřické výstavy, která se ohlíží za dlouhými dekádami historie nakupování děl. Vždyť Jan Škvára se narodil v roce 1933!