S falzy, nekvalitními díly a těmi poplatnými době se často nechlubí galerie výtvarného umění. Ta litoměřická jde proti proudu a zve na „černé Petry“ z jejích sbírek. Pozor, unikátní expozice bude trvat jen velmi krátce. Stojí za to sem zajít především proto, že díla vystavená pouhé tři dny nejspíš už nikdy neuvidíte. K falzům a „šuntům“ vás zavedou kustodky v hlavní budově galerie od pátku 20. do neděle 22. května.

Miniexpozice je bonus k už probíhající výstavě „Slavíme 70. / Let sbírkotvornou činností“. V ní se krajská příspěvkovka ohlíží za 70 lety své existence, která je svázaná s nákupy uměleckých děl – galerie totiž vznikla po válce na zelené louce a musela svůj fond kompletně vytvořit.

Nápad na výstavu nejspíš vzešel ze skutečnosti, že v galerii mají po velké mimořádné inventarizaci. Ta ukázala, že „na kusy“ vše sedí. „Co jsme měli mít, máme,“ potvrzuje Dana Veselská, která se v roce 2020 ujala vedení galerie potom, co jí dlouhá léta šéfoval Jan Štíbr.

Inventura ale podle nové ředitelky přinesla i určité otazníky. A některé z nich představuje právě třídenní doplňková výstavka k hlavní expozici Slavíme… Galerie v ní prezentuje například dvě grafiky, falešně signované jménem výtvarníka Ivana Ouhela.

Podle ředitelky tímto osm let starým nákupem galerie podcenila akviziční činnost. Linoryty nejsou ani podobné tomu, co Ouhel tvoří. „Není to Ivan Ouhel, potvrdil to autor sám,“ komentuje Veselská s tím, že díla bez jakékoli hodnoty v dubnu vyřadili ze sbírek.

Trochu jiné je to se sbírkovým postavením u několika obrazů, pořízených už před desetiletími. Vynikají kovaným štítkem Antonín Chittussi na rámech. Zatím nelze stoprocentně říct, jestli to Chittussi je, nebo není. Obrazy teprve čeká technologická analýza.

Jasnější je to u jiného díla, pořízeného v 70. letech. Jde o velmi nekvalitní portrét ženy v bílých šatech. Je dosignovaný klikyhákem, který má připomínat podpis malíře Miloše Jiránka. Je ale nutné říct, že tehdejší nákupčí byli v daleko těžší pozici než ti dnešní: nebyly katalogy, digitalizace, publikace.

Výstava ukazuje i akvizice pod úroveň toho, co má sbírat galerie krajského formátu. Jako ukřižovaného Krista s připsáním „Antonín Braun, kolem roku 1750“, kterého pořídili před sedmi lety. Synovec M. B. Brauna žil jen 32 let, nezbylo po něm toho moc, a i proto není jak potvrdit, že dílo skutečně vytvořil.

Další vystavené artefakty kdysi galerie pořídila z nutnosti velebit ducha doby. Tak se vybavila i nekvalitním obrazem Antonína Nováka s dvěma úderníky, které na rukách nese dav dělníků. Podle ředitelky si ale instituce podobně „zaplevelila“ sbírky i daleko později.

Jako když si v roce 2004 na krajském úřadě „uklízeli kanceláře“ od zbytků letité výzdoby. Kraj tehdy galerii daroval pár nekvalitních obrazů Jana Víška. Instituce dar přijala nejspíš z úcty k zřizovateli. Přitom to mohla odmítnout s odkazem na tehdy čtyři roky starý sbírkový zákon.

Mezi „černými Petry“ uvidíte ještě dvě sochy komunistického sochaře Jiřího Kryštůfka, jehož díla dodnes najdeme ve veřejném prostoru v Praze. A také neumělé ztvárnění lidské pyramidy na spartakiádě od inzitního sochaře Josefa Paula. Od něj má přitom galerie i jiné, daleko kvalitnější dílo.

V pátek zdarma
Vernisáž bizarní výstavy „Černí Petři ze sbírek galerie“ je v pátek 20. května v 17 hodin v hlavní výstavní budově Severočeské galerie výtvarného umění v Michalské ulici 29/7 v Litoměřicích. Vidět ji následně můžete až do 22 hodin dokonce zdarma, a to jako součást litoměřické Muzejní noci. A potom opět v sobotu 21. a v neděli 22. května od 10 do 17 hodin. Pokud si chcete poslechnout komentář k výstavě, zamiřte do galerie v pátek na šestou anebo na půl osmou večer, v sobotu pak v půl jedenácté dopoledne.