V rozhovoru o životě v terezínském ghettu poznamenal ředitel Institutu terezínských skladatelů Lubomír Spurný, že část lidí zemřela v Terezíně proto, že nebyla připravena na radikální snížení životních standardů. V naší současné realitě stačila poznámka, abychom snížili domácí teplotu a připravili si svetry, aby malá část společnosti začala psát dehonestační příspěvky na sociální sítě. Další munici rádi poskytli populisté z řad opozice.

Na naše přetopené byty nám nikdo sahat nebude.

Ne, nemyslím si, že by nám hrozily transporty do koncentračních táborů. Jenže to, že kousek od nás vypukne válka, jsem si donedávna nemyslel taky. Jako společnost jsme zřejmě neuvěřitelně rozmazlení, když nás dokáže rozčílit i jen zmínka o snížení tepelného komfortu. V české filmové klasice Kristián z roku 1939 se ptá Nataša Gollová Oldřicha Nového: „Lojzíčku, nezdá se ti, že je tady dnes nějaké teplo?“ Odpověď by dnes leckoho vyhnala do ulic: „Nezdá, Mařenko, je tu šestnáct stupňů, jako obvykle.“

Lubomír Spurný, ředitel Institutu terezínských skladatelů.
Kultura v terezínském ghettu byla otázkou přežití, říká Lubomír Spurný

Rozjitřená diskuze na téma šetření na energiích je přitom absurdní. Kdybychom snížili teplotu, tak nejen, že ušetříme, ale zároveň přibrzdíme ruskému agresorovi tok peněz, což by byla jen odpověď na přiškrcení plynových kohoutů. Navíc bychom měli doma o něco zdravější prostředí. Už v roce 2017 tvrdila ředitelka ekologického institutu Veronica Yvonna Gaily, že by mnohým domácnostem ze zdravotních důvodů prospělo snížit teplotu nikoliv o jeden, ale dva až čtyři stupně. Zaznělo to v době, kdy Vladimir Putin už téměř čtyři roky okupoval část Ukrajiny, ale u nás vládlo přesvědčení, že je to jen nějaká „lokální záležitost daleko na východě“. Dlouhá léta se ví o tom, že ropovody a plynovody Rusko aktivně používá jako nátlakovou páku v rámci své politiky.

Brutální zdražení energií nakonec může ukázat, že i v Kristiánových šestnácti stupních se dá žít. Nemluvím teď o starých a nemocných lidech, o nemocnicích či kojeneckých ústavech, ale většinové společnosti.

„Britské ministerstvo zdravotnictví v roce 2014 přišlo s analýzou, podle které se lidé doma cítí nejlépe při teplotě mezi 18–20 °C. Když se ale dostatečně obléknou, není problém ani 16 °C,“ napsal na svých stránkách dodavatel energií EON a dává za pravdu Lojzíčkovi z Kristiána.

Ilustrační fotografie
Ztlumené lampy, zateplení, jiné způsoby vytápění. Města hledají, jak ušetřit

Nedávno jsem viděl kreslenou anekdotu krutě vystihující realitu. Stojí Vladimir Putin s Kim Čong Unem u obrovského kohoutu, kterým se snižuje až zastavuje přívod plynu do Evropy a vysvětluje svému severokorejskému protějšku: „Tímhle uzávěrem se v Praze spouští sedmdesátitisícové demonstrace.“

Je to vtip a nadsázka, ale přesně v duchu českého pořekadla „na každém šprochu je pravdy trochu“. Každý, kdo demonstroval na Václaváku, tak podpořil Putinovo válečné tažení. Část lidí nevědomky, ale na to se ruská PR mašinerie neptá.