Odpovídali ano či ne na otázku, zda chtějí, aby vedení radnice okamžitě zastavilo jakoukoliv formu převodu na jiný subjekt než státní, krajský či obecní. Plebiscit o nemocnici se v Litoměřicích konal po té, co ji vedení města chtělo jako bohatou nevěstu nabídnout do veřejné soutěže, protože už nechtělo její provoz financovat samo.

To ale zvedlo ostrou vlnu nevole zaměstnanců nemocnice i dalších občanů. Následovala petiční akce, při které se podařilo shromáždit dostatek hlasů pro vypsání referenda. Město ustoupilo i od nápadu nabídnout nemocnici soukromníkovi a začalo jednat o jejím převodu pod kraj. To bylo nakonec úspěšné a účast voličů předčila všechna očekávání. K urnám přišlo přes 52 procent obyvatel Litoměřic, kteří se téměř jednohlasně shodli, že nemocnice má zůstat ve veřejných rukou.

Dotud by to bylo bez problému. Jenže termín konání referenda se nelíbil lidem z petičního výboru nemocnice. Měli strach, že přijde málo lidí a plebiscit tak bude neplatný.

Podali proto návrh k soudu, od něhož chtěli pojistku, že v případě neúspěchu se bude referendum opakovat znovu společně s nejbližšími volbami. Verdikt, který padl až po konání referenda, mnoho lidí zaskočil. Soud totiž rozhodl, že se bude opakovat. A to příští rok na podzim při krajských volbách. Na závaznost toho prvního, ale to druhé nebude mít vliv.

A tak zatímco si petiční výbor mne ruce a je spokojený, že našel zastání, vedení města je zklamané. Vztahy mezi petičníky a vedením radnice se tím ještě více zhoršily.

Nejspíš by bylo na místě ochladit horké hlavy, v klidu a bez zbytečných ataků celou věc probrat. Už jen kvůli lidem, kteří v tak velkém počtu k referendu dorazili.