Představte si, že jste měli v rodině člověka, jehož nacisté nedobrovolně přemístili do Terezína. Je úplně jedno, zdali tam zemřel na tyfus, byl popraven nebo skončil v transportu. Prostě jeho stopa tam končí. A pak na terezínském hřbitově někdo natočí video popírající holokaust a následně za to dostane jen podmínku.

Ne nadarmo se říká, že lež oběhne svět dříve, než si pravda stihne obout boty. V současné době se díky sociálním sítím šíří dezinformace násobně rychleji než pravdivé zprávy. Jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů světa, Science, na toto téma publikoval studii potvrzující, že dezinfo na Twitteru bylo šestkrát rychlejší než pravdivé tweety. Pro upřesnění, tweet je zhruba totéž co post na Facebooku.

Národní hřbitov v Terezíně. Ilustrační foto
Šířil lži o židovském Sonderkommandu v Tušlově videu z Terezína. Má podmínku

Šíření dezinformací je vlastně podvod, protože ten kdo je šíří, tak schválně uvede v omyl toho, kdo mu uvěří. Trestní zákoník definuje podvod následovně: „Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.“ Tušl a jeho spolu s ním souzení kumpáni se sice neobohatili (pokud nebudeme brát v úvahu uspokojení z šíření jejich díla), ale způsobili velmi těžko napravitelnou škodu. Aktivní šíření dezinformací je totiž potřeba vnímat v souvislostech. Nejde jen o vyřčené hlouposti, navíc na naprosto nevhodném místě, ale o to, že se Tušl a spol zcela záměrně podílejí na štěpení společnosti. Že by video natočili omylem a na Facebook ho umístili nechtíc, tomu asi nikdo neuvěří.

Patrik Tušl, mimochodem recidivista, jež byl v minulosti odsouzen nejen za nenávistné výroky, ale i za neplacení alimentů a útok na partnerku, dělá přesně to, před čím varují české tajné služby – rozeštvává společnost. Pravděpodobně mu z téhle činnosti neplyne žádný přímý zisk (nebo se o tom alespoň neví). To ale neznamená, že z jeho jednání nemají zisk jiní. Konkrétně extrémistické a populistické politické subjekty. Hloupé zkreslování historie je jedna věc, rozeštvávání společnosti je ale delikt mnohem závažnější. Jakékoli téma mající potenciál rozdělovat společnost je pro dezinformátory vodou na jejich mlýn. Využijí cokoli, ať už to je téma pomoci Ukrajincům (právě za jejich hanobení si Tušl odpykává trest vězení), zpochybňování holokaustu, drahota, otázky očkování nebo brnkání na nacionalistickou strunu. Nepřeháním.

Demonstrace před Národním muzeem v sobotu 11. března, která navázala na předchozí nahlášený protest proti chudobě. Policisté bránili v přístupu k muzeu lidem, z nich mnozí se vyjadřovali „protiukrajinsky“
Část demonstrantů chtěla vniknout do Národního muzea. Některé zadržela policie

Lidé, kteří se před pár dny pokusili atakovat Národní muzeum, těsně před útokem skandovali „Čechy Čechům“. To už je jen krok od pokřiku „Nic než národ“. Šlo jim o stržení ukrajinské vlajky visící jako gesto sympatií k zemi, kterou brutálně napadl a snaží se vyvraždit ruský agresor. Jak jejich skandování souvisí s právě probíhajícím konfliktem, ví jen oni sami.

Argument, že symboly reprezentující cizí zemi nemají v budově Národního muzea co dělat, je směšný. Doufejme, že je příště nenapadne zaútočit na Náprstkovo muzeum, které je ve správě toho Národního. Naprostá většina jeho exponátů totiž reprezentuje země a etnika, které rasisté a nacionalisté bezesporu považují za nižší.

Mimochodem, jsem ochotný se vsadit, že ti, co se snažili vtrhnout do Národního muzea, jinak muzea moc nenavštěvují.