Ale pozor, ještě je tu starý známý kmotrovský trik – nemám sice povolení, přesto si dům postavím. Však mi to úřady nakonec schválí. Přesně takhle postupuje podnikatel Miloslav Šára, který se se svou přítelkyní snaží vybudovat haciendu v chráněném pásmu přírodního parku Dolní Poohří. Povolení nedostal, tak staví bez něj.

„Kdybych nezačal stavět, tak se to nikdy nerozhýbe,“ hrdě se hlásí k protiprávnímu jednání. Úřady stavbu zakázaly, přesto ji buduje dál. Zákony ať si dodržují jiní, pro mě jsou jen nástrojem útisku. Jenže už nejsou 90. léta, kdy vlivným lidem jejich anarchie nezřídka procházela. Dnes už se na to nehraje. Veřejnost je mnohem ostražitější, sebevědomější a citlivější na případy, kdy si někdo vytírá se zákony pozadí. A to je dobře.

Jak by se asi pan podnikatel tvářil, kdyby rozhořčení lidé nečekali na úřední nařízení odstranění stavby a sami v noci vyrazili s bouracím kladivem domek trochu načechrat? „Kdybychom nezačali bourat, tak se to nikdy nerozhýbe,“ mohli by argumentovat. Takhle to ale fungovat nesmí. Pokud nechceme žít v anarchii.