„Proboha, co by ještě chtěli? Peníze mají slušné a k tomu prázdniny, volné svátky i víkendy. Berou si děti jako rukojmí,“ zaznívalo nejčastěji v rozhořčeném hlasu lidu.
Jenže učitelé podle svých slov, nestávkovali jen kvůli platům, přesněji kvůli dvěma procentním bodům. „Ty vem čert,“ poznamenala jedna stávkující učitelka. Co prý je trápí mnohem víc, je současný systém školství.
A ten má mnoho problémů. Ať už je to nešťastně nastavená inkluze nebo narůstající byrokracie, kdy pedagogové tráví pomalu více času papírováním, než výukou.
Opravdovým strašákem pro české školství, ale je, že starší kantoři už pomalu stříhají metr před odchodem do důchodu a mladí o učení příliš zájem nemají. Je to pochopitelné. Vysokoškoláci z jiných oborů berou mnohdy lákavější platy než učitelé. Nedostatkovým zbožím se mezi řediteli škol stávají učitelé s aprobací na matiku, fyziku i češtinu.
Už nyní chybí v rámci republiky asi šest tisíc učitelů. V první polovině roku to odhalil průzkum ministerstva školství. A výhled do budoucna? Ten není příliš optimistický. Už příští rok by to podle zmíněného průzkumu mohlo být jedenáct tisíc učitelů. Pro ty, co ve školách zůstanou, to bude znamenat ještě více odučených hodin.
Asi nikdo z rodičů si nepřeje, aby jeho dítě učil věčně uštvaný kantor, kterému pro samé suplování a vyplňování lejster zbude jen minimum času na přípravu kvalitní výuky. Je škoda, že učitelé nebyli ve stávce jednotní a hlasitěji neupozornili právě na tyto skutečnosti.
