Navlečení do ochranných obleků se ve dne v noci v nesnesitelném zápachu s kyslíkovými bombami na zádech brodili v tlejících odpadcích a snažili se živel dostat pod kontrolu.

Odnesli to i lidé v okolí. Těm místní samosprávy doporučily raději nevětrat a zbytečně nechodit ven. Nehledě na to, kolik na hašení padlo vody. Tisíce, či miliony hektolitrů? Těžko říct, ale v době, kdy se země potýká se suchem, a počítá se každý kubík, to není bezvýznamné.

Podle prvotních informací oheň, stejně jako v předešlých případech, způsobilo samovznícení. Jeho ohniska jsou pokaždé téměř na stejném místě, hořet začne vždy hluboko pod vrchní vrstvou odpadků. Majitelé skládky se domnívají, že vznícení může způsobovat nějaká látka, kterou tam popelářská auta přivezla společně se zbytky z domácností. „Lidé do komunálního odpadu ukládají i materiál, který tam nepatří. To bohužel neovlivníme,“ poznamenal jednatel skládky Václav Tyl.

A má pravdu. Počínání některých lidí, kteří do koše bez rozpaků vyhodí kde co, není neobvyklé. „Co je mi to do toho, pětistovku za odvoz odpadu jsem zaplatil, tak ať se teď starají,“ řeknou si možná a starost o odpadky pro ně končí s natlačením černého pytle do napěchované popelnice.

Odpad na skládkách tak neustále roste. Končí tam přitom i materiály, které tam nemají co dělat, nebo i suroviny, které by se daly znovu zpracovat. Východiskem by mohla být nová odpadová legislativa, která má, mimo jiné, zavést i takzvaný zákaz skládkování. Neznamená to, že skládky skončí úplně, ale bude to bič na obce, které budou muset tlačit své obyvatele, aby více třídili. Jinak se obvyklá pětistovka za odvoz popelnic několikanásobně zvýší. Což by mohla být opravdu silná motivace.