Ze židlí zvedl spoustu lidí v Česku případ tříletého Marečka. Toho v únoru v Lounech umučil jeho 21letý otčím. Mareček spojil ty, kterým není lhostejný osud dalších týraných dětí. Na konci března kvůli tomu pochodovali v několika městech včetně Libochovic.
close
info
Zdroj: Deník/Karel Pech
zoom_in
Petici za řádné vyšetření okolností Marečkovy smrti a zvýšení sazeb pro pachatele trestných činů na dětech podepsaly ve městě a okolí stovky lidí. Samotného libochovického protestu se účastnily jen desítky, i tak ale měla akce velký smysl.
Chvályhodné je, že pořadatelé happening nezaměřili ani tak proti ubližování, jako spíš proti lhostejnosti. Právě kvůli mlčení okolí bohužel může i v Evropě 21. století dojít k utýrání dítěte.
Ani vyspělá země nemůže ručit za to, že každý její člen bude v normě. Je ale zodpovědná za to, že nenormální člověk nenapáchá větší zlo. Aby k tomu nedošlo, společnost vyvinula složité ochranné mechanismy pro ty, které může vyšinutý jedinec ohrozit. Ta síť existuje i pro týrané děti. Jen ji využívat.
Mareček by žil, kdyby lidé z rodiny nebo její známí oznámili týrání na „sociálce“. Metodička prevence sociálně patologických jevů libochovické základní školy Barbora Bláhová podotýká, že OSPOD není bič na rodiče, ale pomoc dětem. A zdůrazňuje pro ty, kteří nechtějí mít se sousedy „oplétačky“: Podezření můžete sdělit anonymně!
Toho, kdo ohlásí podezření na týrání dítěte v jeho okolí, nebude nikdo popotahovat. Pokud se úředníkům podezření vyjeví jako liché, vyšetřování rodiny ukončí. To je záchranný kruh pro děti topící se v afektech rodičů. Společnost tento systém vyvinula. Na nás je jednoduše jako lusknutím prstu složitý proces spustit.
Díky, že se organizátoři protestu v Libochovicích nebabrali v srdceryvných okolnostech chlapečkovy smrti. Ale že upozornili na zásadní věc. Svědky dalšího „Marečka“ být nechceme. Aby k tomu nedošlo, moc toho na nás, na každém není: nebuďme nadmíru lhostejní k okolí. A když bude potřeba, zvedněme telefon. O vše další by se měl postarat sociální aparát
