Tuny vykáceného dřeva, které předtím tento hmyz napadl, můžeme nyní vidět ve větším množství i podél lesních cest na Litoměřicku. Minout je při procházce nemůžete například na Úštěcku, pod Sedlem či v okolí Dlouhého vrchu. V deponkách leží dřeva tolik, že ho zpracovatelské firmy sotva stíhají odebírat.
Odborníci se shodují, že kůrovec bude, stejně jako v předešlých letech, škodit dál. Na vině je především sucho, kvůli kterému se oslabené smrky nedokážou náletům dřevokazů efektivně bránit. Jen loni škody způsobené suchem a kůrovcovou kalamitou dosáhly v Česku podle odhadů 40 miliard korun.
Smrkové lesy tvoří podle dostupných informací přes čtyřicet procent českých porostů. Pokud o ně nechceme v následujících letech přijít, bude nutné změnit koncepci péče o les. Nabízí se například důsledné vyhledávání a následné rychlé odstranění z lesa už napadených jedinců, jako se to děje například u našich jižních sousedů v Rakousku.
Řešením pro záchranu zelených plic by mohla být také mnohem větší druhová pestrost a vysazování původních dřevin, které sucho snáší mnohem lépe než útlocitné smrky.
