Přemýšlel jsem, proč tomu tak je. Sváteční velikonoční pondělí určitě nikoho k jízdě, pokud to není nutné, neláká. Z jednoduchého důvodu: když někdo dopoledne absolvuje „náročnou“ šupačku, nechá už klíče od zapalování mimo svůj zorný úhel. Vždyť s takovou variantou vlastně počítal už předem. A přesto jsem se nemohl zbavit podivného pocitu, když jsem míjel protijedoucí auta nebo mě jiné vozy předjížděly. Možná proto, že jsem v Česku, kde si stále ještě hodně lidí příliš hlavu neláme, jestli si má po nějaké té sklence či půllit sednout na místo řidiče, nebo ne. Bylo velikonoční pondělí. A nevíte, koho na silnici potkáte. Budu jenom rád, když ve zprávách uslyším, nebo si v úterý přečtu, že na dopravních nehodách 24. března se nepodílel alkohol. Jsem však přesvědčen, že mé přání – stejně jako i v předchozích letech – nebude vyslyšeno…