Vojtěch Černý z Roudnice se věnuje hudbě a studuje medicínu

Zdroj: archiv Vojtěcha Černého

Záliba v hudbě se v jisté míře objevuje v naší rodině jak z matčiny, tak z otcovy strany. Mamka a babička hrály na klavír, praděda byl violoncellista, babiččin brácha je houslista a strejda hrál na trubku. Z tátovy strany jsou největší hudebníci určitě táta s dědou. Děda hrál na baskytaru, kontrabas a kytaru a navíc byl i nesmírně šikovný nástrojař. Táta to po něm určitě podědil. Od mládí se aktivně věnuje hudbě jako hráč na banjo a další strunné nástroje. Navíc stejně jako děda vyrábí nádherné nástroje. Hlavně baskytary a kytary. No a nakonec můj brácha hraje na bicí, takže hudebníků je v naší rodině spousta.

Zdroj: archiv Vojtěcha Černého

Vzpomínám si, že jako dítěti se mi do hudebky moc cvičit nechtělo. Chtěl bych tedy poděkovat babičce, která mě k tomu vedla a při cvičení mi dost pomáhala. Pár let poté mě hudba začala bavit natolik, že už jsem cvičil sám od sebe i několik hodin denně. Zkoušel jsem i jiné hudební nástroje. V ZUŠce jsem začínal na zobcovou flétnu, pak jsem hrál na klarinet a teprve poté přišel saxofon a baskytara. Také jsem dva roky chodil na bicí, to mě moc bavilo. Okrajově hraji i na klavír a kytaru, která se dost podobá baskytaře.

Zdroj: archiv Vojtěcha Černého

Jedna z mých největších zálib je zároveň i moje budoucí povolání, to je medicína. A v poslední době se čím dál více zajímám o svět financí, zejména investování a trading, takže to by se také dalo považovat za můj koníček.