Předchozí
1 z 5
Další

Vojtěch JandačZdroj: Jakub Vítek

Královna sportu ho fascinovala odmala. "Rád jsem ji sledoval, ovšem prvně mě skutečně oslovila až ve chvíli, kdy jsem měl těžký úraz nohy. Na pokoji jsem začal sledovat Zlatou ligu, což je předchůdce dnešní Diamantové ligy, takže cestu k atletice jsem si našel zvláštním způsobem," líčí.
Dnes už předsedá chotěšovskému atletickému oddílu, který sám založil. Důvod je jednoduchý: "Chtěl jsem, aby u nás na vesnici byl atletický oddíl. Těší mě, když sport děti baví. Na první nábor přišel jeden kluk, tak jsme si dali první trénink. Na další si přivedl dva kamarády a už to jelo," popisuje začátky atletiky ve vísce mezi Brozany a Libochovicemi. Dnes už má, mimo jiné i jako kouč, svěřenců o dost víc. Všem ale vštěpuje do hlavy, že je to především o tvrdé práci. "Slovo kariéra je v atletice hodně zrádné slovo. Atletika je o tom, že se dře, a člověk, co ji dělá, musí chtít dřít," zdůrazňuje.

Vojtěch JandačZdroj: Jakub Vítek

Sám ví, o čem mluví, v životě totiž odběhl několik maratonů. "Nejvíc vzpomínám na svůj první. Nevěděl jsem, do čeho jdu. Přišel dvanáctý kilometr a já dostal první krizi. Pak jsem chytil druhý dech, jenže na dvacátém kilometru přišla druhá krize. Po ní následovaly další a jejich intenzita se pořád stupňovala až mě sebral autobus pro odpadlíky," vzpomíná dnes už s úsměvem. Při otázce týkající se dalších cílů však zvážní: "Chtěl bych zkusit zdolat Ironmana," nastiňuje své sny dnes již zkušený vytrvalec, který prošel i Duklou Praha. V jednom z nejtěžších závodů světa čekají na účastníky téměř čtyři kilometry plavání, 180 km jízdy na kole a na závěr maratonský běh. A aby ho mohli považovat závodníci za dokončený, musí to stihnout maximálně v limitu 17 hodin!

Vojtěch JandačZdroj: Jakub Vítek

Jandač ale nezkusil jen atletiku. Hrál fotbal v Brozanech, pak i za Viktorku Žižkov. "Během zimní přípravy jsem tam při běžeckém tréninku z pozice brankáře předběhl všechny spoluhráče," usměje se. "Nakonec ale z angažmá sešlo, měl jsem se vracet do Brozan, ale nepohodl jsem se s trenéry. Kopačky jsem proto pověsil na hřebík a začal se věnovat atletice, s níž jsem začal v pražské Dukle ve skupině na středních tratích. To mi přineslo hodně dřiny, ale i zkušeností. Dukla mi dala fakt moc."

Vojtěch JandačZdroj: Jakub Vítek

Krom sportovního života však učí i na litoměřické základní škole, zároveň dělá pro FAČR oficiální doprovod zahraničním fotbalovým reprezentacím, které přijedou do České republiky. "Nejvíc mi utkvěla v hlavě asi amatérská německá reprezentace, a pak samozřejmě Brazílie a Anglie," vypočítá. Právě návštěva "Kanárků" v srdci Evropy zavála do Deníku i externistu Jakuba Vítka, autora tohoto článku. "Je to pravda, je to můj žák v osmé třídě, kde jsem třídním učitelem. Kuba se zajímá o sportovní publicistiku, podařilo se mi domluvit mu rozhovor s brankářem Alissonem, jenž chytá i za Liverpool. Byl to jediný český novinář, který se k Brazilcům dostal, takže jeho rozhovor pochopitelně nezůstal jen na školním webu," uculí se.

Vojtěch JandačZdroj: Jakub Vítek

A co jeho práce ve školství? I zde se snaží angažovat a vymýšlet zajímavé projekty. Jedním z posledních byly Saně do škol. "Sám jsem autor. Chtěl jsem, aby děti získaly alespoň nějaké povědomí o sáňkařském sportu, a třeba se nám povedlo i rozšířit kapacitu zájemců," uzavírá.