Předchozí
1 z 5
Další

Pavel Novák

„Ještě nejsem, tak starý,“ řekl si jednoho dne roudnický rodák Pavel Novák a sedl na kolo. Celý život pracoval v kanceláři, a tak byly začátky těžké. Teď by hravě strčil do kapsy i mladší sportovce. A když mu začala být česká kotlina malá, vyrazil se svým kolem i do zahraničí, třeba do Thajska nebo na Korsiku.

Pavel Novák

Celý život jsem trávil za kancelářským stolem a sportování jsem nikdy moc nedal. Procházky se psem a chataření na Vysočině se za sport moc považovat nedá. Zlom přišel na jednom setkání se spolužáky ze střední školy po 40 letech. Všichni tak nějak „zfotrovatěli“ a místo vzpomínek na mládí se řešilo, co koho bolí a jaké léky bere. V tu chvíli jsem si řekl: „Sakra. Ještě nejsem tak starý.“

Pavel Novák

Doma jsem si pak řekl, že bych se mohl začít trochu hýbat. No jo, co ale po šedesátce dělat? Běhat? Chodit na tůry? To nebylo po mě. Nebožka ženy mi na to řekla, že bych mohl vytáhnout ze sklepa to svoje staré kolo. Alespoň by po letech našlo uplatnění. Nebyl to špatný nápad. Sedl jsem tedy na kolo a pomalu rozhýbával svoje staré tělo. Časem jsem koupil nové kolo a s ním začaly narůstat i počty kilometrů na „jeden zátah.“

Pavel Novák

Na začátku to bylo těžké, ale kondička se zlepšila. Časem jsem dával trasy dlouhé i několik desítek kilometrů. Aby toho nebylo málo, tak jsme se s několika kamarády vyhecovali a vyrazili jsme na cyklovýlet do zahraničí. Nejprve zlehka na Slovensko, pak přišlo Polsko a nakonec jsme na kole projeli Korsiku, Rumunsko a dokonce i exotické Thajsko.

Pavel Novák

Po smrti mé manželky jsem se před několika lety odstěhoval trvale na chalupu na Vysočinu a byt v Roudnici nad Labem jsem přenechal dceři. Na kole, když to počasí dovolí, trávím v podstatě každý den. I když jsou to třeba jen krátké přejezdy za chaty ve Vilémovicích do Světlé nad Sázavou nebo Ledče nad Sázavou. Navíc ta krajina u Sázavy je nádherná a k cyklovýletům vyloženě láká.