Předchozí
1 z 4
Další

Markéta MalecováZdroj: archiv Markéty Malecové

Ve třetím ročníku se mi naskytla příležitost se vydat do Afriky. Vzhledem k tomu, že jsem se do Afriky vždy dostat chtěla, tak jsem této možnosti využila. Spojila jsem se s neziskovou organizací Whispers, která provozuje nemocnici v Ugandě. Nejtěžší bylo udělat první krok a odhodlat se. Pak už to bylo rychlé.

Markéta MalecováZdroj: archiv Markéty Malecové

Byla jsem ve městě Jinja. Jedná se o jedno z větších měst v Ugandě, nachází se na břehu Viktoriina jezera. Ve městě je elektřina a tekoucí voda. Sídlí tam evropské společnosti a další firmy tam mají své koncerny, protože je tam poměrně levná pracovní síla. Jinja je na docela vysoké úrovni, ale stačí vyjet pár kilometrů za město a situace je úplně odlišná. Lidí tam žijí v obydlích ze dřeva a některé části jsou z bláta. V Africe jsou obrovské rozdíly mezi lidmi. Někteří mají peníze a mohou žít ve městech, a pak tam jsou lidé, kteří žijí ve velké chudobě.

Markéta MalecováZdroj: archiv Markéty Malecové

Uganda je bývalou britskou kolonií, medicína se vyučuje podle britských osnov, takže základ mají velmi dobrý, lékaři mají velké znalosti. Problém je ovšem v tom, že nemocnice nejsou dobře vybavené, ve zdravotnictví není dostatek peněz, takže státní nemocnice nefungují. Pokud tam lidé přijdou do nemocnice, tak si musí za všechno zaplatit. Pokud lékař nedostane od pacienta peníze, tak mu ani nenapíchne kanylu. Ugandské zdravotnictví drží nad vodou neziskové organizace.

Markéta MalecováZdroj: archiv Markéty Malecové

Tamní jídlo jsem si zamilovala. Hodně využívá čerstvé suroviny, které tam rostou. Například zelené banány, sladké brambory nebo kukuřice. Africké ovoce jsem si také oblíbila. Některá jídla jsem si přivezla sem do Čech. Naopak odtud jsem jim přivezla české sladkosti. Ty rozdáváme zejména dětem. V nemocnici Whispers pravidelně vaříme českou kuchyni. Lidé v Ugandě si zamilovali například bramborový salát.