Předchozí
1 z 5
Další

Blanka Ježková

Její život je plný sportovních úspěchů. Podařilo se jí nominovat se na olympiádu. A to dokonce dvakrát, na tu v Moskvě a i v Los Angeles. Ovšem okolnosti jí moc nepřály. "Asi čtrnáct dní před odletem na olympiádu v Moskvě olympijský výbor na poslední chvíli změnil nominaci. Místo nás odletěl tým pozemních hokejistek. U nich totiž byla jistota, že přivezou medaili, protože byla přihlášena jen dvě družstva. Zajímavé je, že tuto informaci nám sdělil krejčí ve chvíli, kdy jsme si šly pro oficiální oblečení. A pokud vzpomenu olympiádu v Los Angeles, tak tam byla zablokována účast téměř všem z východního bloku, startovali tam jen Rumuni. Východní blok to totiž pojal jako odpověď na to, že američtí sportovci bojkotovali olympiádu v Moskvě."

Blanka Ježková

Ve své veslařské kariéře se věnovala převážně párovým disciplínám - skifu, dvojskifu a párové čtyřce. Úspěchy sbírala během své kariéry i na nejednom mistrovství světa. V roce 1983 na MS v Duisburgu se umístila se svým dvojskifem ještě coby Blanka Němcová na krásném sedmém místě. "To považuji za svůj největší úspěch. Hřeje mě, že jsem měla možnost být na výsluní. Byla to odměna za mou snahu a dřinu." Dále se nesmí zapomenout na její úspěch na MS ve slovinském Bledu, kde se se svým skifem umístila v první desítce. A ještě stojí určitě za zmínku MS ve švýcarském Luzernu, kde si na dvojskifu dojela pro osmé místo.

Blanka Ježková

Co veslařský vzor? "Vážím si všech lidí, kteří se tomu sportu věnují, protože věnovat se veslování není úplně jednoduché. A pokud mám jmenovat, tak já osobně si velice vážím skifaře Radka Laciny." A jak se k veslování dostala? "Díky mým rodičům, kteří aktivně veslovali, jsem vlastně vyrostla ve veslařském oddílu." A stejně k veslování přivedla i svou dceru. "Jsem moc ráda, že pokračuje v naší rodinné veslařské linii." I její manžel je veslař, který se tomuto sportu spolu s ní věnuje dodnes. "Poznali jsme se v oddílu, je úsměvné, že v době, kdy jsme ještě nebyli manželé, jsme jezdili jednu dobu na stejné lodi."

Blanka Ježková

Vnímala někdy rivalitu mezi veslařstvím a kanoistikou? "Oni nám říkali "couvalové" a my jim "cákalové", ale bylo to zdravé hecování, protože vlastně v současné době oba reprezentují jeden oddíl – Duklu. Já osobně mám mezi kajakáři řadu dobrých přátel, protože jsme se na trénincích často potkávali. Ale dodnes nesu nelibě, když někdo zamění veslo za pádlo. Tak to se tedy pořádně zamračím a s humorem jim řeknu, že takhle ne, je potřeba používat správnou terminologii."

Blanka Ježková

A co dnešní mládež? "Je velký rozdíl u dětí, kde v rodině pěstují vztah ke sportu a v rodině, kde sport považují za zbytečný. Osobně si myslím, že je důležité, aby děti sportovaly. Ideální by bylo, kdyby byla možnost jeden den ve škole vyčlenit pouze sportování. Byla by to vlastně líheň pro jednotlivé oddíly. Je smutné, že je v nich málo členů, potencionálních závodníků. Sport je důležitý pro život, rozvíjí řád, kázeň, vytrvalost, všechno souvisí se vším." Toto své životní moudro jednu dobu vštěpovala jako šéftrenérka svým svěřencům na tréninkovém středisku Labe.