Předchozí
1 z 5
Další

Lenka Vacková má duši dobrodruha a objevitele

Lenka Vacková z Litoměřic je obyčejná slečna, ve které dřímá duše dobrodruha s touhou viktoriánských objevitelů. Ve volném čase se totiž promění z kancelářské myši v Percy Fawcetta a s batohem na zádech vyráží objevovat krásy přírody a zapomenutá místa České republiky, a to vše po vlastní ose. Padesátikilometrové trasy nejsou žádný problém.

Lenka Vacková

Já jsem vlastně dříve bývala strašný pecivál. Měla jsem ráda svou pohodu, to mám vlastně pořád, a nikam jsem se moc nehrnula. To změnil až můj bývalý přítel, který byl takový dobrodruh a pořád chtěl vyrážet někam do přírody a na „objevitelské“ výpravy. Jelikož jsem byla zamilovaná, tak jsem začala vyrážet na pěší tůry s ním.

Lenka Vacková

Ze začátku to bylo těžké. Jako strašný lenoch jsem se s tím dost prala, ale přítel mě nešetřil. Je pravda, že to dávkoval postupně, nejprve kratší cesty do asi 15 kilometrů, ale po čase jsem zvládala třeba 40 nebo 50 kilometrů za den a nebyl to žádný problém. Je pravda, že někdy jsem si sáhla opravdu na dno a byla jsem na něj dost protivná, ale časem, jak se mi zlepšovala kondička, jsem trumfla i jeho.

Lenka Vacková

Nakonec jsem si to zamilovala a i když jsme se časem rozešli, tohle mi zůstalo, protože jsem poznala mnoho zajímavých míst v republice i v zahraničí. Dalo by se říct, že jsem na turistice skoro závislá. Když to jde, tak vyrážím skoro každý víkend a bez ohledu na počasí. Je to i dobrý recept, jak si vyčistit hlavu. Pracuji s lidmi a někdy je to psychicky náročné, ale když vyrazím někam na tůru, jsem tam jen já, můj pes a příroda okolo.

Lenka Vacková

V Čechách u jsem prochodila kde co a už mi tu začalo být těsno, tak jsem vyrazila do ciziny. Prochodila jsem Island, skoro celou Skandinávii a dobrodružná byla Ukrajina a Mongolsko. Strašně rády bych si jednou prošla Kanadu nebo Aljašku. Musí to být úžasné, procházet ty hluboké a velké lesy s vědomím, že nejbližší civilizace je třeba 150 kilometrů daleko.

Lenka Vacková