Uvolněná atmosféra, pěkné počasí, vegetariánská jídla, dobrá káva. A kapely i divadla, která běžně jinde nepotkáte. Navíc klidných psů víc než kdy jindy, i dětí od loňska přibylo. Tak svěží, pestrý byl o uplynulém víkendu 15. ročník festiválku Závislý Zubr v zubrnickém skanzenu.

Téma „Potlach" ukazovala originální zelená trička akce i program v krabičce sirek. „Máme vřelej vztah k trampingu, naši otcové a dědové byli všichni trampové. Je to pro nás niterná záležitost, tak jsme ji chtěli reflektovat," řekl Honza Kolář, spolupořadatel, trumpetista i lachtan.

Jezero pro Boskovice

Ač na Zubra jezdíme s rodinou asi sedm let, letos jsme toho „propásli" víc, než jindy. Třeba páteční show skvělého Lachtaního divadla Honzy Kovaříka, jeho Velké labutí jezero. „Na hřiště přišlo dost lidí, Jezero bylo obnovená premiéra, máme nového lachtana. Byla to i generálka na festival v Boskovicích," řekl principál divadla, kde herci řvou i tančí jako lachtani.

V sobotu dopoledne na nádraží Zubrnické museální železnice nám „utekla" dětská divadla Kam a Kubrt a málem i písničkářka Jana Šteflíčková. „Je tu pěkné prostředí. Bohužel ale hned musím odjet do Údrnic u Kopidlna, kde brzo budu točit desku. Je to daleko, ale musím tam být," oznámila sympatická zpěvačka, taktéž herečka Divadla Ypsilonka.

Na Zubra se vrátil Šoumen z Malé Skály. Do lehce monotónní hudby zapojil „roboty", i v textech je svéráz. „Je tu pěknej kraj a dobrá hudba, akci pořádají kamarádi. Nebaví nás sedět v létě doma, je to pěknej víkend," řekl „pán plecháčů". „Hudba by měla bejt žertovná, aby bavila lidi i muzikanty. I když to hudba moc není, spíš hluk. Každej ať si z ní vezme, co chce. Anebo ne…"

Rozum hrál Nedvědy

Příjemné zjevení je kapela Rozum do kapsy. Hraje bigbít, ska i reggae, je po svém veselá, ne moc. Rozum zpíval „Myslivecké reggae, v lese teďkon jede," Afriku uvedl „další písnička odpovídá tomu pekelnýmu klimatu, co tady panuje. S minulostí i budoucností české hudby se vyrovnal písní Na Vlachovce, k bigbítu sedla trubka „jednoho z lachtanů", bavila parafráze na hit Tereza od Nedvědů. „Tak to bylo country," smál se zpěvák s kytarou. Ale co by asi Bůh řekl na píseň od Rozumu se sloganem „Ježíš není kretén, Ježíš je náš pastýř"?

Pořadatele těšilo, že přišlo na Zubra dost lidí, ale mělo to nevýhody. Už v sobotu odpoledne došlo pivo, Kocour z Varnsdorfu. Zbyla rudá malinovka či možnost jít do hospůdky U Pernekrů. Tam na večerní program s pražskou alternativně rockovou legendou OTK (Ondřej Ježek a spol.) šli všichni, kteří odpolední déšť ve skanzenu „přežili".

Nám zbyly do odjezdu dvě kapely a skvělé divadlo. „Užít Šoumenovu terminologii, jsme kapela bez bicích, podle Rozumu zas country," tvrdilo duo Zvuk. Na kytary hrálo „folk", jejich verze Slavíků z Madridu by Matušku z hrobu nezvedla. Zpívali „Ženy jsou krásný a cudný" i refrén Žízeň je veliká, ač to do stánku s pípou měli coby čokoládovým mufínem z vege stánku dohodil. Hit byl jaksi utrápený, bez radosti, jiskry. Zněl jako otrávený Walda po pár pivech, rezignující snad i na fanynky.

Lenin a Panna

„Když si dáte do Google slovo Lenin, najde 70 milionů odkazů. U Jaroslava Haška to je 1,5 milionu," řekl z kraje hry Divadla Kubrt „Welcome Lenin" Pan Hvězdička (ten „v knížkách pod čarou"). Hrál ho Karel Vrána, autor scénáře hry z počátku léta 1912. Inscenace ukázala, jak „osudové" bylo setkání spisovatele Jaroslava Haška s vůdcem ruských bolševiků V. I. Leninem. „Příští rok zase rádi přijedeme, když nás pořadatelé pozvou," řekl Vladimír Čermák (Hašek). Ke hře se vrátíme v samostatném rozhovoru ve čtvrtek na divadelní stránce Deníku.

Tečkou Zubra pro nás bylo „šansonové" duo kytara akordeon, tedy Panna a Vorel. Znělo pěkně melancholicky, ale i břitce, rád si ho dám někdy na koncertě v klubu. A na Zubra jedeme zas za rok.