V Milešově připomenou Kašpara Zd. Kaplíře

Akce je oslavou 400. výročí narození tohoto významného českého šlechtice a vojevůdce. V souvislosti s letošní oslavou byla vydána pamětní mince, kterou vyrobila Ražba.cz Praha.

Součástí oslav bude výstava o Zdeňku Kašparu Kaplíři ze Sulevic v prostorách kostela. Vystavena zde rovněž bude jeho šerpa a maršálská hůl se špacírkou a misál s podpisem Kaplíře. Misál z roku 1679 podepsaný slavným Zdeňkem Kaplířem ze Sulevic a později věnovaný tehdy nově vybudovanému kostelu v Milešově objevili letos v srpnu v Litoměřicích studenti Katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kteří zde v rámci letního semináře pomáhali třídit svozy knihoven a archiválií z jednotlivých farností litoměřické diecéze, jež byly uloženy v depozitářích biskupství.

Z historie:
Stotisícová armáda osmanských Turků oblehla 14. července roku 1683 Vídeň, bránu do Evropy. Císař Leopold I. jmenoval dvaasedmdesátiletého českého šlechtice Kašpara Zdeňka Kaplíře ze Sulevic hlavním představitelem civilní administrativy Vídně, vojenským velitelem byl hrabě Ernst Rüdiger Starhemberg.
Obrana obležené Vídně se stala klíčovým zájmem celé střední Evropy a celé evropské křesťanské civilizace, ale po¬moc přicházela jen velmi pomalu.

Kašpar Kaplíř po 62 dnů hrůzného obléhání stál v čele města. Převzal i vrchní velení v době, kdy Starhemberka vyřadilo zranění. Teprve 12. září dorazila vojska v čele s andělskými husary polského krále Jana III. Sobieského a v bitvě u vrchu Kahlenberg byli Turci na hlavu poraženi.

Kaplířova zásluha na záchraně Vídně byla obrovská. Maršálskou šerpu a hůl dostal od císaře Leopolda na počátku prosince 1683. Pětasedmdesátiletý zemřel ve Vídni dne 6. října 1686. Do rodové hrobky, kterou vybudoval v kos¬tele sv. Antonína Paduánského v Milešově, bylo jeho tělo uloženo 20. října 1686.

Kašpar Zdeněk pocházel ze třebívlické větve Kaplířů, jeho děd Kašpar Kaplíř ze Sulevic byl mezi 27 pány popravenými za účast ve stavovském odboji v r. 1621.

Program:

Jana Michálková