Stárneme. Sex v textech Kabátu nahradily nemoci, přiznává oslavenec Milan Špalek

Tmavé brýle a dlouhé světlé vlasy, které téměř čtyřicet let nestříhal. Tak si každý hned vybaví baskytaristu Milana Špalka, který v roce 1983 skupinu Kabát založil. A také díky jeho textům se skladby teplické kapely staly hity. Dnes je tomuto muzikantovi 55 let.

Zdroj: Deník„A přesně tak se cítím. Mnohem hůře se mi vstává z postele, déle se mi odbourává alkohol a hlava už nemaká jako kdysi. Ale jinak na to, co jsme všechno prožili, je to dobré,“ usmál se a típnul elektronickou cigaretu. Pak si v restauraci Cubanito patřící jeho synu Honzovi usrkl ze šálku kávy a rozpovídal se.  

Co jste všechno s Kabátem prožili, že jste to čekal horší? Sex, drogy a rock and roll?
Sex moc ne, spíš ty dvě další věci. Nebudeme si nic nalhávat, nešetřili jsme se. Když naše popularita šla nahoru, tak jsme to neustále slavili. Byli jsme v rauši. Ale nejsme kapela, která v tom jede každý den, my jsme spíš jen víkendoví slaviči.

Jak oslavíte své 55. narozeniny?
Něco chystáme, ale v 10 večer musí hospody zavírat, a to my se teprve rozjíždíme. Budeme si muset nějak poradit.

Před šesti lety jste dostal k narozeninám dřevěnou sochu, která je vystavená v parku v Teplicích. Lze vůbec dostat ještě něco víc?  
Možná tak věnec. (smích) A socha? Dívat se na ni nechodím, byla to od dárce spíš recese. Přeci jen jsem ještě neumřel.

Když jsem dělal rozhovor s vaším bubeníkem Radkem „Hurvajsem“ Hurčíkem, tak na otázku, jaké je to být 35 let bubeníkem u Kabátů, odpověděl: Jsem hluchej a blbej. Jak je to u vás?
U něj to mohu potvrdit a já jsem na tom podobně. (smích) Údery do činelů odbourávají mozkové buňky, tak se není čemu divit.

Zdraví, dobrou muziku i rebelství, to přejí Milanu Špalkovi kamarádi a kolegové

Na Wikipedii o vás píšou, že mezi vaše „významná díla patří texty ke skladbám Žízeň, Moderní děvče, Šaman“ atd. Na jaký svůj text jste vy sám hrdý? Moderní děvče, kde se pořád zpívá „jsem denně vožralej“, to asi zrovna nebude. Baví mě Šaman. Nebo Valkýra, která je nyní aktuální kvůli covidu. Zpívá se tam například, že slabí zahynou.

Četl jsem, že na jednom textu pracujete asi čtrnáct dní až měsíc. Stále to platí?
Na nové desce dělám 5 let a je tam 13 pecek. Takže to raději počítat nebudu. Pět už jich mám kompletně hotových. Nějaké jsou rozdělané, ale tím, jak se kvůli covidu její vydání stále oddaluje, tak mě nenutí žádný termín zrychlit. Nyní platí, že by měla vyjít na jaře a na podzim k ní pojedeme turné po halách a zimních stadionech.

Na začátku kariéry Kabátu jste zpívali hodně o sexu. Názvy písniček - Děvky ty to znaj nebo Má jí motorovou, mnohé napovídají. Změnili jste po 35 letech téma?   
Nyní už to bude o nemocech a o buchtách ke kávě. (smích) Spíš dělám parodické texty, nic vážného.

Karikatura: Radek FettersZdroj: Karikatura Radek Fetters

Vymýšlení textů vypadá ve vašem případě jak?
Jezdím po republice v autě a pouštím si nahranou hudbu hodně nahlas. Potřebuji, aby se to do mě hrnulo. A podle toho, jak na mě muzika působí, tak skládám texty. Nic si zásadně nepíšu, nové texty si musím pamatovat. Když to zvládnu, tak to zvládne každý posluchač. Pak ve studiu přijde zpěvák Pepa Vojtek, abych mu dal texty, a já žádné nemám. Musím mu je nadiktovat a on si je zapíše.

Píšete texty pro Kabát, ale děláte i pro někoho jiného? A nechtěl jste si zkusit někdy muzikál, kde se našel váš zpěvák Josef Vojtek?
Pro Petra Jandu a Olympic jsem napsal tři texty, když mě o to poprosil. Občas napíšu něco místním kapelám z kamarádství. A muzikál? Napsal jsem písničku – Ta, co tančí s vlkem - a k tomu se mi muzikál hodil. Když jsem se o tom zmínil před Lucií Bílou, tak na mě koukala jako na blázna. Text byl totiž o tom, jak žena má problém s tou nemocí – s opruzeninami na intimních místech. Takže by to byla jedině parodie.

Jak velký podíl má podle vás text na tom, aby se stal z písničky hit?
U nás to je v případě češtiny zásadní! Texty jsou podceňované. Složit jednoduchý text k zapamatování, aby nebyl současně blbý, je hrozně složité. Když se mi text nepovede, a přitom je muzika skvělá, tak ta skladba zanikne.

Máte nějaký konkrétní příklad z produkce Kabátů?
Třeba MegaHu, to je pecka, má dobrý nápěv, ale text bych dnes předělal.

To se vám ale asi moc nestává, protože jste už 5x vyhrál výroční ceny OSA (Ochranný svaz autorský) jako nejhranější autor textů. Jak tyto ceny fungují?
Média jako rádio a televize a také kapely mají za povinnost hlásit, co hrají za skladby. A Kabáti se hrají často v rádiích a máme také asi 29 revivalů. Ty vystupují na různých městských slavnostech, kam my nejezdíme. A třeba taková naše písnička Pohoda se hraje skoro na každé svatbě. Když to kapely nahlásí, tak ten počet přehrání mých textů naskakuje.

Když posloucháte ostatní kapely, řeknete si někdy, proč jsem tento text nenapsal já?
Kolikrát si řeknu, proč to nenapadalo zrovna mě. Mám rád folkové zpěváky a jejich texty, třeba Vlasta Redl je má skvělé, stejně tak Jarek Nohavica a Buty.

V létě jste jeli turné nazvané Cirkus Kabát, které mělo kolem třiceti zastávek. Jak se vám líbilo?
Bylo to super, ale bylo dlouhé. Já jsem ho ani nedohrál, protože jsem měl úraz a posledních asi sedm koncertů za mě hrál na basu kytarista Tomáš Krulich. Zahrál to skvěle. Já byl poprvé v životě na našem koncertě jako divák v publiku a užil jsem si to.

Když jsem se ještě před turné ptal bubeníka Hurvajse, jak to zvládne, odpověděl: „Už jsme dědkové, jsem zvědavej, kdo první odpadne. Já tipuju sebe a basáka Milana Špalka“. Takže měl pravdu, když jste turné nakonec nedohrál…
Trefil se, ale já neodpadl fyzicky. Bylo to kvůli úrazu.

Po 35 letech v Kabátu jsem hluchej a blbej, říká Hurvajs před tour v šapitó

Co se vám přesně stalo?
Měl jsem zlomenou spodní čelist. Nechci o tom moc mluvit, byl to úraz a trochu opilost. Musel jsem na tříhodinovou operaci. I zuby postupně půjdou ven, protože se neudrží.  

V začátcích Kabátu jste kromě basy byl vy zpěvákem kapely. Kde by byl Kabát, kdybyste byl stále hlavním zpěvákem a nenahradil vás Pepa Vojtek?
Netuším. Jsem rád, že máme Pepu, který dokáže na podiu být opravdovým lídrem. Já jsem raději v pozadí. Já řval do mikrofonu různé bláboly. Nyní zazpívám na koncertech z donucení asi tři písničky, většinou jde o pomalé balady, kde vynikne můj hlubší hlas.

Pepa Vojtek je na pódiu jasným lídrem, ale je někdo také jasným kapelníkem v zákulisí?
V začátcích to byla anarchie, nyní je to demokracie. Jen je sem tam seřvu, že nic nedělají. Zkoušky svolávám já, protože jsem často ve Španělsku a záleží to na mně. V poslední době to je čím dál méně a ostatní to štve, chtěli by hrát víc. Když jde před turné do tuhého, tak to je jasné – zkoušíme třeba pondělí, středa a sobota.  

Proč jste si vybral zrovna basu? Kdo vás k ní přivedl?
Když jsem založil kapelu Kabát, kde jsem byl sám, tak jsem hrál na kytaru. Pak jsem přemluvil kytaristu Tomáše Krulicha, aby se ke mně přidal. On už v té době hrál na kytaru dobře, tak jsem se přeorientoval na basu. A Tomáš mě hodně naučil.

Baskytarista a textař skupiny Kabát Milan Špalek oslaví v pátek 10. prosince 55. narozeniny. Se svou kapelou odjel letní turné Cirkus Kabát.Zdroj: archiv KabátNa jaký koncert Kabátů nejraději vzpomínáte?
Na ty první, když jsme začínali. Když jsme hráli v Praze na Barče (Dům barikádníků, pozn. red.), tak tam na nás přišlo nejdříve 40 lidí. Po vydání desky „Má jí motorovou“ o tři měsíce později bylo totálně vyprodáno. Přišly asi 2 tisíce lidí, byla tam policie s vodními děly, lidi tam lezli okny přes záchod. To byl ten rock and roll. My netušili, co se děje. Nebyl internet a nikdo nevěděl, že přijde tolik lidí. Byl to masakr a takový zlom v kariéře.

A přitom chybělo málo a vy jste se před tím málem rozpadli, že?
Bylo to před první deskou. Plácali jsme se, nehráli a jen chlastali. Měli jsme zkušebnu nad hospodou, kterou jsme vždy museli projít. A to byla naše barikáda. Často jsme tam skončili a jen plánovali a zapíjeli to. Tomáš Krulich pak odešel k Motorbandu, protože chtěl hrát. Různě jsme se v tom motali, z toho nás vysvobodil Petr Janda, který nám zavolal, že nás chce na desku Rockmapa. To nás nakoplo a začali jsme makat.

Zdroj: DeníkHodně času nyní trávíte ve Španělsku. Co vás tam táhne?
Jezdil jsem tam asi sedmkrát do roka na ryby do různých kempů, pak se naskytla možnost si jeden koupit, tak jsem do toho šel. Na řece Ebro u přehrady jsem koupil kemp a tam jezdím. Mám to jako chalupu, rybařím, relaxuji tam. Někdo miluje rychlá auta, já spíš rychlé lodě.

Jak váš kemp funguje? Jezdí tam jen Češi?
Je to kemp pro 20 lidí, jsou tam apartmánové domky. Takový rodinný kemp jen pro Čechy. Sem tam přijedou Němci nebo Francouzi. Je v provozu celoročně, protože tam je přibližně o 10 stupňů víc než u nás. Ale třeba od ledna tam je kolem dvaadvaceti, proto tam jezdím i na silvestra. Jsem tam vždy kolem půl roku, záleží podle hraní s kapelou.

Proč tam nejste nyní?
Byl jsem tam dva měsíce, odjeli jsme tam hned po letním turné a vrátili jsme se na Vánoce před dvěma týdny. Musíme dodělat desku a já musím udělat texty. Ve Španělsku hlava relaxuje, takže musím psát doma. Tam si vymažu kapelu z hlavy.

Vaše manželka také ráda rybaří. Co jste spolu chytili?
Dlouho jsem chytal sumce, máme třeba chyceného jednoho 240 cm dlouhého. Nyní jsem přešel na candáty a okounovitou rybu black bass. Rybu si dám párkrát čerstvou k večeři, ale spíš je pouštím.  

Baskytarista a textař skupiny Kabát Milan Špalek oslaví v pátek 10. prosince 55. narozeniny. Jeho velkým koníčkem je rybaření, dokonce vlastní kemp ve Španělsku určený pro rybáře.Zdroj: archiv Milana Špalka

Jak jste přežili různé vlny epidemie covidu? Odhaduji, že právě na rybách ve Španělsku…
Přesně! Sebral jsem se a byl tam na samotě na rybách. Nemusel jsem mít hadr na puse. Nyní tam je klid, lidé tam jsou disciplinovanější. Španělská vláda jim řekne jasnou informaci s instrukcemi, které zůstávají a stále se nemění jako u nás.   

Bubeník Hurvajs přiznal, že ho epidemie poznamenala hodně finančně. Jak jste to pociťoval vy?
Moc ne. My už tolik nehrajeme a já mám příjmy jako autor textů od OSA, což není zanedbatelné. Hurvajs to měl horší, on nemá ty příjmy jako autor, a ještě k tomu musel mít zavřenou hospodu, kterou musel vytápět. Mně kemp jel dál, ale je pravda, že do něj cpu všechny vydělané peníze. Nyní tam třeba dělám solární panely. Máme tam deset lodí pro rybáře, takže údržba je velmi drahá. Kemp má velké náklady.

Nechal jste se očkovat?
Já jsem se za žádnou cenu nechtěl nechat očkovat, protože moc nemarodím a ty informace k vakcíně jsou různé. Ale kvůli tátovi, který je věkem v rizikové skupině, jsem se nakonec očkovat nechal. Nikdy člověk neví, kdy tu nemoc může dostat.  

Vaše bydliště jsou Vrahožily na Teplicku – jak se tam žije?
Žijeme tam s manželkou přes 20 let a spolu s námi asi dalších 30 lidí. Je to bývalý kamenolom a je to totální samota nedaleko Rtyně nad Bílinou.

KVÍZ: Ty si z nás děláš šoufky, Kudláčková! Jak dobře znáte Dívku na koštěti?

Původně jsem chtěl udělat k vašim 55. narozeninám rozhovor s vaší manželkou. Jak by se na to tvářila?
Ta by to v životě nedala, nechce být ani na fotce. Je vystudovaný chemik. My jsme spolu přes 30 let, podporuje mě, ale vůbec tu naši popularitu neprožívá. Nikdy ani nebyla naše velká fanynka.

Kabát moc často nekoncertuje, jak tedy vypadá váš běžný den?
Hodně ponocuju, proto pak také dlouho spím. Pak vlastně hov.. dělám. Zahraju si playstation nebo jdu na pivo. Je to takové nic nedělání. A pak je období, kdy hrajeme a zkoušíme, nebo vymýšlím texty.

Dočetl jsem, že kromě rybaření máte koníčky bowling a poker. Tomu už se nevěnujete?
Bowling jsem nehrál hodně dlouho. Dřív hrál syn Honza ligu a manželka ho měla také ráda, tak jsme to měli jako takovou rodinnou zábavu. Nyní už ne. Poker si ještě občas dám, ale hlavně se věnuji rybaření.

Jak se vám líbil obnovený Český slavík v novém kabátě? Byli jste na předávání cen, kterou jste mezi kapelami v posledních letech téměř nepřetržitě vyhrávali?
Nechtěli jsme sedět v publiku, protože bychom museli mít roušku. To se nám nechtělo a provokovat jsme bez roušky také nechtěli. Takže jsme přijeli jen na předání ceny. Jinak jsem to neviděl. Nyní jsme skončili třetí a to jsem nečekal. Přeci jen, skoro pět let stojíme, nic neděláme. Naproti tomu vítěz Mirai a druhý Kryštof jsou nyní všude.