Velký sál Domu kultury v Ústí si letos užil plesy i koncerty, mj. skvělou benefici The Boom & Orchestra, zábavný Vánoční saloon Fešáků i úžasné vystoupení slovenského Zlatého slávika Richarda Müllera. A s ním také Deník tamtéž vedl rozhovor, hlavně o zdařilém albu „Hlasy 2" (Universal Music, 2014), který tvoří exkluzivní trojkomplet CD, živé CD a koncertní DVD. Překvapením koncertu v Ústí byl i a capella (bez nástrojů, jen z úst) hit Gotta „Lady Carneval".

Richarde, vidět i slyšet živě vaše písně pěkně zaranžované, třeba Cigaretku, Tlakovou níž i Nebude to ľahké, mi loni v Teplicích přišlo samozřejmé. Překvapením byla Bohemian Rhapsody, hit Queen ve vokální verzi. Dalo aranžmá Queen velkou práci?
Bohužel to vůbec není otázka na mě. To je dotaz na kapelníka skupiny Fragile, na Braňa Kostku.

Tak jako originály

Dobře, ale jak to sám cítíte?
Cítím to stejně silné jako originály.

Zmíněná „Cigaretka na dva ťahy" mi připomíná to, co s hlasy umí Laurie Anderson či Peter Gabriel. Byli vám i oni inspirací?
Vůbec ne. A navíc, já nedělal ani jedno aranžmá písně pro alba Hlasy a Hlasy 2. Vše dělali členové skupiny Fragile pod vedením kapelníka.

Moci si vybrat co chci slyšet a capella od vás s Fragile, bylo by to „Baroko" z alba „Richard Müller hlas, Michal Horáček slova, Jan Saudek obrazy" (rok 2000). Ale „přišel" jste na to sám a už ho spolu i zpíváte! Jaký je to pocit vystupovat s ní živě s Fragile?
(spokojeně) Příjemný pocit. Z desky, na kterou jsem Baroko původně natočil, zpíváme s Fragile dvě písničky; vedle Baroka i Jako kníže Rohan. Obě jsou povedené především po aranžérské stránce.

Kde zažije či zažil váš projekt „Hlasy 2" zahraniční premiéru?
Já myslím, že v zahraničí náš program Hlasy 2 s Fragile ani neuvedeme. Kdo by tam na nás přišel?

Udělat výbornou věc

Na kterou z písniček z alba „Hlasy 2" jste nejpyšnější?
Těžko říci, nemám mezi nimi svého favorita. Beru to tak, že všechny písně, které jsou na albu Hlasy 2 nahrané, byly udělané v nejlepším přesvědčení udělat výbornou věc.

A která z těch písniček vás nejvíce „potrápila"?
Slon v porceláne. Má sice už třicet let, ale přesto jsem v ní měl problémy s nástupy.

Je na albu Hlasy 2 i aranžérský fórek, kterého si slovy Járy Cimrmana všimne jen odborník, člověk s hudebním vzděláním, ale laik ne?
Ale ani já nemám žádné hudební vzdělání…

Užívám si písničku Rieka. Celé intro, které k této písni zaranžoval kapelník Fragile Braňo Kostka, je totiž odkaz na skladbu Vltava.
Je pro vás spolupráce s vokálním souborem Fragile osudová? A váže se k vašemu seznámení, prvnímu setkání nějaký příběh?
Já myslím, že osudová není. Jen jsme nečekali, že spolu budeme spolupracovat tak dlouho. Mysleli jsme i, že to bude jen jedno turné, které se loni odehrálo, asi čtyřicet pět koncertů… A nakonec se ukázalo, že nás to baví do té míry, a naše posluchače také, že jsme rozhodli udělat tak velké turné opět i letos.

Budou také Hlasy 3?

Dají se čekat ještě i Hlasy 3? Už jste o tom spolu mluvili?
Nemluvili, ale dá se to čekat. Jen to asi chce větší časový odstup. Až poté to bude mít význam, který by to mít mělo.

Působíte na koncertech velmi sebevědomě, ale premiéra je premiéra. Prozradíte, kdy se vám naposledy rozklepala na pódiu kolena?
Já je mám rozklepané neustále, takže si to proto možná ani neuvědomujete. Sebejistě působím i v životě, ale zdaleka takový nejsem.

A jaký tedy jste?
Velmi nejistý a obyčejný člověk.

A dá se ale říci, že i odvážný? Pouštíte-li se do takových náročných projektů?!
Tak já z toho žiji, živím tak i svou rodinu a lidi okolo sebe. A dost výrazně i Slovenskou republiku.

Vysoké bílé sedačky pro Fragile, černá pro vás… Je ten komfort jedna z radostí, které jste vymysleli, abyste mohli víc energie na pódiu věnovat hudbě?
Já osobně to tak cítím a mí kolegové z Fragile se s tím museli vyrovnat, protože to bylo součástí návrhu scény. Takže si občas stoupnou, nebo si zase sednou… To podle toho, jak to sami cítí.