Půjde o výběr autorových fotografií z let 2004 - 2010. Výstava bude zahájena vernisáží ve čtvrtek 23. září v 18.30 hodin a přístupná bude denně od 11 do 22 hodin.

Jiří Růžek se narodil 29. srpna 1967 v Litoměřicích, léta dospívání prožil v nedalekých Libochovanech. Fotografovat začal spíše náhodou v roce 1995, později se pod trpělivým vedením Miroslava Hvorky z Lovosic začal věnovat fotografování lidí a postupem času se stále více specializoval na současný žánr - umělecký akt. V roce 2004 se přestěhoval do Prahy. Vedle řady českých a slovenských modelek spolupracuje například s modelkami z Ruska, Běloruska, Velké Británie, Francie, Itálie, Švýcarska, Rakouska nebo Namibie.

V současné době se chystá spolupráce s argentinskou topmodelkou Victorií Vanucci, kterou má fotografovat pro její knihu. V létě 2009 získal za fotografii České středohoří hlavní cenu v prvním ročníku soutěže Akty X, v březnu 2010 vyhrál s fotografií Sovetskoe Igristoe jarní semifinále soutěže Základní instinkt (finále proběhne na konci roku).

Publikuje v českém i zahraničním tisku a mnoha internetových médiích. Mimo to byly jeho fotografie k vidění v minulém roce například na pražském festivalu Designblok 2009, letos v Praze na březnové autorské výstavě Holky v altánu, ve výstavní síni Mánes v rámci festivalu Prague Photo 2010 nebo ve sklepení zámku v Rudolticích na výstavě Maximální fotografie.

Spolu s Janem Saudkem, Robertem Vanem a několika dalšími fotografy se 8. 11. zúčastní 16. ročníku největšího domácího veletrhu Digiforum.
„Klasický akt ve formě studie těla mě neoslovuje, chybí mi v něm emoce, výraz a atmosféra. Ženy jsou živé a živočišné, krásné, ale ne dokonalé. Jsou to také komplikované osobnosti, a tak se je i snažím zobrazit, ne tak, aby obstály před Vatikánem,“ říká Jiří Růžek.

„Proto spíše než akty fotím nahé nebo polonahé portréty, vždy s důrazem na obličej, pokud je součástí záběru. Zajímavá fotografie je pro mne ta, která jednoznačně nevysvětluje, ale klade před diváka otázky. Vnímám ji jako zastavený film nebo divadelní představení, nebo také jako komiksový obrázek. Vždy se snažím vytvořit a následně zachytit náladu nebo třeba náznak nějakého příběhu, modelka mi musí důvěřovat a cítit se komfortně. Důležitá je i komunikace, bez ní nedokážu modelku dobře vyfotit,“ doplňuje fotograf.

„Přesto nebo proto obdivuji všechny své modelky za jejich odvahu. Musí mít dostatek sebevědomí a vyrovnanosti, aby unesly fotografie bez retuší, svícené velmi kontrastním divadelním způsobem, často nepříliš lichotivé pózy, líčení a výrazy, které od nich žádám. Při své lenosti ale pokaždé nejvíce žasnu nad jejich ochotou cestovat kvůli jedné až třem fotografiím na otočku stovky nebo i tisíce kilometrů. To mne zavazuje ke snaze odvést co nejlepší výsledek,“ uzavřel Jiří Růžek.